Jak alkohol ovlivňuje hormony a neurotransmitery v těle?

Alkohol je jednou z nejstarších psychoaktivních látek, které známe. Jeho účinky na tělo jsou velmi komplexní a z hlediska hormonů a neurotransmiterů spouští řadu procesů. Ty ovlivňují náladu, chování, energii i schopnost regenerace. Proč jsme po alkoholu zpomalení, nebojácní a zrelaxovaní? Pojďme to zjistit.

Alkohol zvyšuje aktivitu neurotransmiteru GABA (kyseliny gama-aminomáselné), která je hlavní „brzdou“ v mozku. Zvýšení hladiny GABA způsobuje pocit uvolnění, mírní úzkost a zklidňuje nervový systém. Proto po prvních doušcích alkoholu lidé často pociťují větší pohodu.

Naopak nadměrná stimulace GABA zpomaluje reflexy, narušuje koordinaci a snižuje schopnost jasně myslet. To vysvětluje, proč je po několika skleničkách těžké udržet rovnováhu nebo se soustředit.

Když alkohol dorazí na glutamátové receptory dojde k jejich blokaci, což zpomaluje přenos signálů v mozku. Nerovnováha mezi glutamátem a neurotransmiterem GABA ovlivní paměť, myšlení a schopnost adekvátně reagovat. Spolu s nedostatkem glutamátu na receptorech je zmíněná nerovnováha důvodem, proč můžete mít z daného večera výpadek paměti, tzv. “okno”.

Dopamin hraje v mozku klíčovou roli v systému odměn, který je zodpovědný za pocity radosti a motivace. Alkohol podporuje uvolňování dopaminu, což krátkodobě vyvolává euforii a příjemné zážitky, a tím i motivuje k dalšímu pití.

Tento mechanismus však zvyšuje riziko závislosti, protože mozek si začne spojovat alkohol s rychlým a snadno dosažitelným pocitem štěstí, tzv. rychlým dopaminem. Při dlouhodobé konzumaci alkoholu dochází ke snížení citlivosti dopaminových receptorů, což může vést k apatii, depresím a závislosti na alkoholu jako jediném zdroji dopaminu.

Ghrelin je známý jako „hormon hladu“ a hraje klíčovou roli v regulaci chuti k jídlu a metabolismu. Konzumace alkoholu jeho hladinu zvyšuje, což vede k intenzivnějšímu pocitu hladu a často k neodolatelné touze po kaloricky bohatém jídle, zejména po tučných a slaných pokrmech. Takže kromě prázdných kalorií z alkoholu si můžete přičíst ještě hranolky nebo jiný fast food a máme tady pořádnou kalorickou nálož.

Serotonin, často označovaný jako hormon štěstí, je další neurotransmiter, jehož hladinu alkohol krátkodobě zvyšuje. Díky tomu může člověk zpočátku pociťovat radost, euforii, otevřenost a mít lepší náladu, být uvolněný a více společenský.

Když alkohol z těla vyprchá a jeho účinky odezní, dochází k prudkému poklesu hladiny serotoninu, což může způsobit výrazné výkyvy nálady, pocity úzkosti nebo depresivní stavy, často označované jako „deprese po alkoholu“ nebo “společenská kocovina”.

Konzumace alkoholu paradoxně zvyšuje produkci kortizolu, hormonu zodpovědného za reakce na stres. I když krátkodobě alkohol navozuje pocit relaxace, zvýšená hladina kortizolu může přispět k pocitům úzkosti, stresu a zánětům v těle. Dlouhodobě vysoké hladiny kortizolu pak mohou vést k inzulinové rezistenci, přibývání na váze zejména v oblasti břicha, zhoršené regeneraci organismu a narušené imunitě.

Alkohol stimuluje uvolňování endorfinů, látek v těle, které tlumí bolest a navozují pocit pohody. Právě díky nim se s alkoholem dostavuje uvolněnost, celkový pocit klidu a dočasně se snižuje citlivost na bolest .

Pokud třeba někde v klubu uklouznete a narazíte si koleno, spíš se tomu zasmějete, než abyste řešili, jak moc to bolí. Tento efekt bohužel netrvá věčně – jakmile hladina endorfinů opět klesne, může se dostavit nejen fyzická, ale i emoční nepohoda, která často doprovází kocovinu.

Na tu se ale podíváme třeba zase příště. 

Pro zmírnění negaitvních účinků alkoholu v těle

sáhněte po účinnýh Flow pomocnících.👇