Michal Kempný: Když už máš nějaký dar, běž do toho all in

Michal Kempný, jméno, které neodmyslitelně patří k českému hokeji. Díky svým výjimečným schopnostem, odhodlání, tvrdé dřině a vytrvalosti se prosadil nejen v české extralize, ale i v NHL, ve které získal se svým týmem Stanley Cup. Hrdě reprezentoval Českou republiku na mezinárodních turnajích, Světovém poháru a několika mistrovství světa. 

Michalova disciplína, cílevědomost a oddanost sportu jsou nejen pro nás ve Flow inspirací. Když k tomu přičteme i zápal pro biohacking, máme tu kombinaci, s kterou souzníme na všech frontách. Proto jsme Michala krátce vyzpovídali.

Michale, profesionální sport vyžaduje hodně disciplíny a tvrdé dřiny. Co vás sport naučil o sobě samém?

Já osobně si každý den a každou sezónu kladu určité cíle a myslím si, že každý sportovec by měl mít před sebou nějakou vizi a sen, který ho žene dopředu. Pro mě osobně je to hodně důležité v tom, že já to beru jako proces. Každý den je dobrý den pro zlepšení a možnost dostat se k vysněnému cíli. Věřit tomu procesu, věřit sám sobě, ve své schopnosti, a neustále se posouvat dopředu.

Zažíváte v tomto procesu někdy stav flow? Pamatujete si, kdy naposledy?

Stav flow jsem samozřejmě už zažil a vím, co to obnáší, jen není jednoduchý se do něj dostat. Jako profesionální sportovec se ale snažím k tomu stavu přiblížit co nejvíc v každém zápase. Když jsi totiž jako hráč ve flow, tak se cítíš úplně nezastavitelný. Je to stav, kdy člověk vůbec nepochybuje o svých schopnostech. Nebojí se ničeho, nebojí se hrát, tvoří, všechno mu jde, všechno mu lepí tak, jak má, a je to hrozně příjemný stav.
Momentálně nevím kdy jsem byl ve flow naposledy, ale doufám, že ho budu zažívat co nejvíce.

Vaše odhodlanost a disciplína vás dovedla až k poháru, který si určitě každý hokejista přeje zvednout nad hlavu. Řeč je o Stanley Cupu. Byla pro vás výhra Stanley Cupu nejlepší moment v kariéře, nebo si něčeho ceníte víc?

Největší moment dosavadní kariéry je určitě výhra Stanley Cupu v roce 2018 s Washingtonem. To je podle mě v hokeji nejvíc, čeho může hráč dosáhnout. Moc si vážím, že jsem u toho mohl být, že jsem na to mohl sáhnout. To už mi nikdo nevezme. Tak to je určitě pro mě číslo jedna. Poté bych určitě zmínil bronzovou medaili na mistrovství světa v Tampere. To byl taky hezký zážitek. Ale samozřejmě těch momentů je víc během té kariéry. Jsou to i takové ty menší věci jako je první zápas v NHL, první zápas v národním týmu a když to vezmu úplně od začátku, tak první zápas v extralize. To jsou ty malé milníky, které člověka potěší a zahřejí u srdce.

Víme, že vám ani biohacking není cizí. Máte nějaký tajný hack, který využíváte pro lepší výkon, regeneraci nebo zdraví?

Momentálně je pro mě asi nejdůležitější věc vystavovat se chladu; studená sprcha, ledové kádě, kryokomora. Pak co hodně využívám k regeneraci a vůbec takový ty každodenní ranní rutině je používání infračerveného panelu. Ten se snažím využívat co nejvíc. A výborná věc je sauna a masáže, u toho si dokážu hodně odpočinout a vyčistit a vypnout hlavu.

Říká se, že hlava je minimálně polovina úspěchu. Pracujete i se psychikou? Co vám nejvíce pomáhá?

Měl jsem už během kariéry pár mentálních koučů, ale s žádným jsem nevydržel moc dlouho. Snažím se tak nějak pracovat sám se sebou, se svými myšlenkami, a čím jsem starší a zkušenější, tak už v hokeji vím, co můžu očekávat od všech situací, a snažím se s tím pracovat co nejlépe. Mám své rituály, které mi pomáhají odtáhnout hlavu od myšlenek trošku někam jinam, takže před každým zápasem dělám to samé, mám stejné rozcvičky a stejné rituály, které pořád opakuju. Těmi se dokážu nastavit do zóny že je tady zápas a vím, že jsem připravený. Takto nějak se snažím pracovat se svou psychikou.

Jaký je váš největší každodenní challenge?

Určitě je to být každý den lepším člověkem, lepším sportovcem, lepším hokejistou. Nyní je taky velký challenge, že máme dva a půl roku starého syna, takže určitě bych zmínil i to, že je challenge být ten nejlepší táta, jaký můžu být. O to se opravdu snažím, abych tam pro něj byl a abych pro něj byl tou nejlepší verzí sebe sama.

Kde myslíte, že dělají mladí sportovci v přípravě největší chybu?

Pokud se budeme bavit o mladých sportovcích, kteří už mají profesionální smlouvy a vydělávají peníze, tak si myslím, že je hodně důležité, aby na sobě ti kluci nešetřili a investovali do sebe. Je hrozně moc důležité mít v počátcích kariéry kolem sebe dobré lidi. Mít kolem sebe profesionály, kteří rozumí všemu mnohem líp než ty. Je důležité nešetřit na kondičních trenérech, na kvalitním jídle a na vzdělání o těhle věcech. Nebát se ptát na věci, které nevím, a nestydět se zeptat profesionálů. V tomhle bych asi viděl tu největší chybu. Samozřejmě jsou kluci, kteří tohle dělají, ale myslím si, že většina ne. Ale ani já jsem nebyl výjimkou v mladších letech a začátcích mé kariéry.

O to větší důvod, aby si čtenáři vaši radu vzali k srdci. Jaké další tipy byste dal mladým nadějným sportovcům, kteří míří na vrchol?   

Určitě to aby si užívali ten proces. To, co dělají, aby je to bavilo, aby to milovali, aby je to naplňovalo každý den. Já myslím, že to je ten největší hnací motor, který člověk může mít. A vím, že bez tvrdé dřiny a každodenního odříkání to určitě nejde, takže ať pracujou, ale ať je to baví, ať to milujou, protože není nic víc než mít to, co miluješ jako práci a ještě si tím vydělávat na živobytí. To je nejvíc. Je velká škoda, sedět každý den 8 hodin v kanceláři, když tě to nebaví a nenaplňuje. Když už máš nějaký dar, který můžeš zdokonalit a využít, tak bych do toho šel all in.