Blog
5 tipů, jak během chvíle snížit stres
1. OBKLOPTE SE ZELENÍ Pokud to nemáte do nejbližšího parku hodinu, abyste přišli o drahocenný čas, choďte do přírody. Ale přineste si přírodu také k sobě domů. Vybavte si pokoj hezkými stálezelenými pokojovkami. Budou čistit vzduch, produkovat kyslík a je na ně radost pohledět. Japonská studie, která po měsíci naměřila nižší úrovně stresu a úzkosti u těch, kdo měli na pracovním stole pokojové květiny, je jen jednou z mnoha, které potvrzují, že pohled do zeleně ulevuje od stresu, snižuje únavu a zlepšuje náladu i výkonnost. 2. ŽVÝKEJTE ŽVÝKAČKY Řada studií z posledních desetiletí dokládá, že žvýkání žvýkačky snižuje stres při práci i při studiu. Žvýkačky jsou doporučovány vysokoškolákům ve zkouškovém období. Britští psychologové navíc tvrdí, že žvýkání žvýkačky posiluje i paměť. Studenti, kteří při učení žvýkají žvýkačky, si učivo pamatují lépe, ale jsou také soustředěnější a lépe reagují na vnější podněty. 3. USMĚJTE A ZASMĚJTE SE S každým úsměvem mozek vyprodukuje novou sérii neuropeptidů. To jsou nervové proteiny, které v těle pečují o správnou komunikaci buněk a starají se o to, abyste celkově dobře fungovali. Každý úsměv navíc zvýší množství endorfinů a užitečných neurotransmiterů, bez kterých se při zvládání stresu neobejdete: dopaminu a serotoninu. Dopamin vám dodá motivaci a serotonin sebedůvěru. Spolehněte se na vlastní úsměv! 4. ZAPOMEŇTE NA ALKOHOL Stres svádí k tomu, abychom sáhli po skleničce vína nebo rovnou po lahvi něčeho ostřejšího. Má to svou logiku, krátkodobě to funguje. Lidské tělo po požití alkoholu vyplaví endorfin a serotonin a my se cítíme fajn. Ať se nám to ale líbí nebo ne, alkohol je návyková droga. To znamená, že když to s ním párkrát zopakujeme, budeme ho už k regulaci stresu potřebovat. Bez něj to pak nejenže nepůjde, ale bude to dokonce horší. I malá závislost zvyšuje úzkost, když tělo drogu, tedy alkohol, postrádá. 5. MEDITUJTE Meditace opravdu funguje. Potřebujete k ní klidné prostředí, ve kterém se můžete pohodlně usadit, pomůže příjemná hudba i uklidňující světlo svíček. Na youtube najdete relaxační mixy s binaurálními beaty, které úroveň meditace prohlubují. Začátečníci často chybují, když se do uvolnění mysli nutí násilím. To nedělejte. Buďte pozitivní a shovívaví sami k sobě. Nechte svou mysl klidně plout v myšlenkách. Jste-li dostatečně naladěni a obklopeni vyhovujícím prostředím, mysl se sama zklidní. Najednou zjistíte, že se samovolně koncentrujete pouze na svůj nádech a výdech… Deset minut meditace vás posílí pokaždé, když se potřebujete soustředit a rychle zbavit stresu. BONUS: Využijte Stress freeVeganské tobolky Stress Free na přírodní bázi jsou určeny pro okamžité snížení stresu. Stress Free zklidní mysl a uvolní tělo. Umožní vám tak fungovat naplno i v těžkých situacích.
Zjistěte více
5 spánkových tipů, díky kterým se budete probouzet svěží
1. tip:8 hodin před spánkem se vyhněte kofeinu - kávě, černému čaji, Coca Cole i energeťákům. Pokud chodíte spát například ve 23:30, dejte si poslední kofeinový nápoj v 15:30. 2. tip: 3 hodiny před ulehnutím nejezte. Jít spát zatímco v těle probíhá trávicí proces není dobrý nápad a bude se vám hůře usínat i spát. Chodíte spát například ve 23:30? Poslední jídlo si dejte kolem osmé hodiny. 3. tip: 2,5 hodiny před spaním omezte modré světlo. To vydávají především námi milované monitory - notebook, mobil, televize. Modré světlo snižuje tvorbu melatoninu a nechce se nám pak spát, i když hodiny ukazují pozdní večer. 4. tip: 1 hodinu před tím než půjdete do postele vyvětrejte v ložnici alespoň na 15 minut. Ideální teplota na usínání je totiž kolem 19 °C. 5. tip: I když je venku chladno, nespěte se zapnutým topením. To zbytečně vysušuje vzduch, bude se vám špatně dýchat a tím pádem také špatně spát. Raději si zatopte přes den a na noc topení vypněte.
Zjistěte více
Jaký jste chronotyp a jak ovlivňuje váš spánek a produktivitu?
Pokud nejste zcela obeznámeni s pojmem chronotyp, vězte, že už jste se s ním určitě setkali. Jestli vám někdo někdy v životě řekl, že jste ranní ptáče nebo noční sova, částečně popisoval váš chronotyp. Co je to chronotyp? Chronotyp je genetická predispozice pro určitý rozvrh, který celý náš cirkadiánní systém dodržuje. Nejde však pouze o to, jestli se ptáčata probouzí brzy, ale o to, že se všechny jejich hormony nastartují dříve než u nočních sov. Chronotyp není jen obecný systém, který škatulkuje lidi podle jejich spánkových návyků. Za chronotypy se ve skutečnosti skrývá solidní věda. Existuje něco, čemu se říká genetická exprese PER3. Pokud máte tento gen krátký nebo dlouhý, znamená to, že jste noční sova nebo ranní ptáče. Na rozdíl od našeho cirkadiánního rytmu není náš specifický chronotyp ovlivněn žádnou vnější silou, kromě genetiky. To je důvod, proč je tak důležité pracovat se svým chronotypem spíše než proti němu, pokud chcete být co nejvíce odpočatí a produktivní. Spánková rutina je to, co dělá spánek kvalitním. Důležité je vědět, že chronotyp se s postupem života mění. Věda říká, že nemůžete změnit svůj základní biologický chronotyp, ale s tím, jak se organismus vyvíjí, si každý za svůj život projde všemi chronotypy. S přibývajícím věkem se mnoho lidí mění v ranní ptáčata. Jaké chronotypy známe? O ranních ptáčatech a nočních sovách již víme, ale ve skutečnosti se lidé rozdělují do čtyř chronotypů, které označují ideální rozvrh člověka podle jeho jedinečných vnitřních hodin. Tyto chronotypy jsou delfín, lev, medvěd a vlk. Delfín - Podle výzkumů je u delfínů nejobtížnější vytvořit si stanovený rozvrh spánku, který by jim vyhovoval. Lidé s chronotypem delfínů bývají velmi citliví spáči, které často snadno vyruší hluk nebo světlo. Z průzkumu Dr. Breuse s více jak 1,3 mil. respondenty se ukázalo, že delfíni mají vynikající okno produktivity mezi 10:00 a 14:00. Lev - Nejtrefnějším shrnutím lvů je „brzy v posteli, brzy na nohách“. Lidé s chronotypem lva mají tendenci se probouzet brzy ráno a jejich nejproduktivnější hodiny jsou před polednem. Lvi mají nejraději, když mohou okamžitě začít se seznamem svých denních úkolů, mít věci brzy hotovo a neodkládat je. Lvi mají tendenci usínat kolem 21 a 22 hodiny. Medvěd - Je rozhodně jeden z nejběžnějších chronotypů. Ve skutečnosti patří asi 55 % populace pod tento chronotyp. Cyklus spánku a bdění je u medvědů v souladu se sluncem, takže je pro ně přirozenější vstávat a usínat také se sluncem. Lidé s medvědím chronotypem jsou obecně nejproduktivnější kolem poledne a v pozdním odpoledni začínají pociťovat úbytek energie. V časných večerních hodinách mají potřebu jít spát. Vlk - Vlčí chronotyp byl pojmenován podle jejich způsobu života. Vlci, jak známo, jsou noční tvorové a loví převážně v noci a během pozdních večerů. To znamená, že i lidem s vlčím chronotypem bude vyhovovat vstávat později. Vlci budou nejproduktivnější mezi polednem a 16:00. Navečer mohou cítit příval energie. Rada na závěr Nikdy nebojujte se svým chronotypem – využijte ho ke svému dobru! Optimalizujte tak svůj cyklus spánku a bdění a následkem i maximalizujte produktivitu. K dokonale odpočinkovému spánku vám navíc může dopomoci naše #1 pro kvalitní spánek produkt Sleep.
Zjistěte více
Binaurální beaty – magické tóny pro klid duše a lepší výkon
Všichni víme, jakou moc nad námi mají zvuky. Tóny a melodie ovlivňují naši vyrovnanost, schopnost soustředit se a mohou zlepšit zdraví. Už budhističtí mniši uměli rozpoznat frekvence, které působí hlouběji než jiné. Využívali je při meditacích, pro zklidnění i při práci s vědomím a myslí. Ještě účinnější jsou kombinace frekvencí, díky kterým vznikají binaurální beaty. Jak se to vlní v našem mozku Jak náš mozek pracuje, tvoří se kolem něj elektromagnetické pole. Na EEG si můžeme změřit, jak se v důsledku aktivity neuronů frekvence elektromagnetického pole mozku mění. Když jsme výkonnější a víc přemýšlíme, vysílá mozek vlny v rozmezí 40–100 Hz. Když se uvolníme a povídáme si s přáteli, vibruje silněji ve frekvencích 8–40 Hz. Tzv. alfa vlny (8–12 Hz) naměřil u odpočívajících lidí už v roce 1929 německý psycholog a vynálezce EEG Hans Berger. Zjistil, že když se aktivita lidí zvýší, přidají se další vlny, které označil jako beta. Jednotlivé části mozku, jako je třeba prefrontální kortex hned za očima, vysílají při různých činnostech různé frekvence. Princip mozkových vln je sice společný celému lidstvu, ve struktuře a v přesných hodnotách se ale jeden od druhého mírně lišíme. Naše mozkové vlny nám pomáhají pochopit, proč si s někým rozumíme a s někým nikoliv. Nedělej vlny „Naladit se na stejnou vlnu“ není tak prázdné rčení, jak by se mohlo zdát. Když se naše mozkové vlny příliš liší, doslova spolu „neladíme“. Interference je jev, ke kterému dojde pokaždé, když se setkají dvě nebo více vln. Vlny, které spolu ladí, jsou tzv. koherentní – tedy kompatibilní. A stejně kompatibilní jsme nebo nejsme i my. Mozkové vlny odpovídají temperamentu, liší se u introvertů i extravertů i při různých emocích. Mozkové vlny lidí, kteří spolu mluví a poslouchají se, se synchronizují. Společné soužití tak podporuje vzájemné porozumění, výsledkem může být větší kompatibilita a podobnější vnímání. Mozkové vlny – frekvence našeho výkonu Alfa vlny – 8–12 Hz – pohoda, uvolnění, pozitivita, sociální interakce; během dne, mezi lidmi Beta vlny – 14–30 Hz – soustředění, dobré kognitivní a analytické schopnosti, zvýšená úzkost; během dne, při učení a pracovním výkonu Gama vny – 30–100 Hz – vysoká všímavost, intuice, zaměřená pozornost, přecitlivělost; při nárazových výkonech, ve stresových a krizových situacích Delta vlny – 1–4 Hz – spánek, protistresové působení, ozdravné procesy, zásadní pro dlouhodobou paměť; bpři NREM spánku Theta vlny –4–8 Hz – meditace, sny, kreativita, relaxace; v REM fázích spánku a při meditaci Některé podrobnosti o mozkových vlnách zůstávají neurologům i psychologům stále skryty, přišlo se ale už na to, že frekvence alfa vln se stárnutím už po dvacátém roku života snižují, že je ovlivňují léky i alkohol a také víme zcela jistě, že je můžeme modulovat externě, a tím zlepšit náš výkon i duševní klid. A právě to dělají binaurální beaty. Binaurální beaty Binaurální beaty jsou zvuky, které si lidské uši samy vytvoří při stereo poslechu dvou odlišných frekvencí. Každý tón má svou jedinečnou frekvenci, která znamená jeho výšku. Aby se v mozku vytvořil binaurální beat, nesmí být od sebe dva tóny vzdálené více než 30 Hz a musí být přijímané stereo každým uchem zvlášť, navíc musí jít o tóny s frekvencemi do 1000 Hz. Jednočárkované C má frekvenci 261 Hz, jednočárkované D, které je o tón výš než C, frekvenci 294 Hz. Rozdíl mezi nimi je 33 Hz, takže jejich poslechem do každého ucha zvlášť binaurální beat nevznikne (údaje jsou zaokrouhlené). Kdybychom ale namísto jednočárkovaného D použili do druhého ucha jednočárkované Cis (tedy pouhý půltón nad tónem C), získáme rozdíl něco málo přes 15 Hz. Stvořili jsme binaurální beat. Veřejnosti představil binaurální beaty poprvé biofyzik Geral Oster v roce 1973. Už 150 let před ním ale fyzik Heinrich Wilhelm Dove zjistil, že má člověk při poslechu mírně odlišných frekvencí každým uchem zvlášť schopnost vytvořit si iluzorní, zcela nový zvuk – úder (beat). Je to vlastně frekvenční odezva, difrakce, která vznikne vibrací v lebce. Tento zvuk, tón, který se utváří až v mozku, tato „třetí“ frekvence/vibrace je léčivá. Na stejném principu ji ucho stvoří i při bubnování v prostoru, toho využívali kdysi šamani při kmenových rituálech k dosažení léčivého transu. Výsledkem poslechu binaurálních beatů je lepší spolupráce neuronů, která zlepšuje zdravotní stav organismu i jeho psychickou rovnováhu. Někteří navíc věří, že jejich mozek posouvá do vyšších úrovní vědomí, právě o tom byli přesvědčeni i aktéři prastarých rituálů. Oster lidstvu odhalil obrovský potenciál binaurálních beatů pro léčbu úzkostí, bolestí, zlepšení paměti, soustředění i duševní rovnováhu. Proč jsou binaurální beaty léčivé? Mozek při poslechu reaguje tak zvanou frequency following response (FFR). To znamená, že dojde k široké stimulaci neurálních obvodů a k synchronizaci mozkových vln. Rozdílová frekvence binaurálního beatu (do 30 Hz) je navíc příbuzná frekvencím přítomným ve stavech hluboké relaxace a hlubokého spánku. Následkem je proto celkové zklidnění podobné meditačním stavům, snížení stresu, ale i slaběji pociťovaná bolest. Proces, kterým mozek při poslechu projde, se nazývá „brainwave entrainment“. Dosáhnout je ho možné také některými vizuálními efekty (určitým typem blikání) nebo elektrickou stimulací, natrénovat lze i neurofeedbackem. Pro lepší spánek a soustřední, ale i pro lepší vztahy s lidmi Vyladění mozkových vln binaurálními beaty snižuje nervové vypětí, harmonizuje přenos vzruchů mezi neurony a umožňuje mozku lépe pracovat. Synchronizace vede i k lepší sociální interakci. Podle uživatelů a podle studií je nejvýraznějším efektem binaurálních beatů: snížení úzkosti lepší zvládání stresu větší soustředění hlubší spánek lepší paměť pozitivní myšlení snesitelnější bolest prohloubení schopnosti meditovat zmírnění symptomů ADHD pomoc dětem s problémovým chováním Binaurální beaty byly s úspěchem použity jako náhrada anxiolytik (přípravků proti úzkosti a fóbiím) při přípravě pacientů na chirurgický zákrok a některé studie naznačují, že by mohly pozitivně ovliňovat i kognitivní schopnosti (učení). Posluchači zmiňují také vyšší kreativitu nebo lepší intuici. Intenzitu binaurálního beatu ovlivňuje velikost lebky, tvar zvukovodu a nosních a ústních dutin. Opatrní musí být jedinci, kteří trpí epileptickými záchvaty, pro ně jsou všechny metody brainwave entrainmentu rizikem. Jak poslouchat binaurální beaty Rozhodně se sluchátky. Při běžném poslechu je to jediný spolehlivý způsob, jak dostat zvuk do každého ucha skutečně odděleně. Když ve větším prostoru šikovně rozestavíte bubeníky nebo reprobedny, můžete binaurálního beatu také docílit. V běžných podmínkách (například v pokoji) se ale bez sluchátek složí frekvence většinou ještě před tím, než dorazí do každého ucha zvlášť. Na typu sluchátek nezáleží. Jak si vybrat na YouTube Elektronická tvorba binaurálních beatů není složitá, je jí zdarma plný YouTube (hledejte „binaural beats“). Většina autorů pracuje s frekvencemi zaměřenými na konkrétní cíl – soustředění, studium, relaxace, spánek… V názvu je to většinou uvedeno, podle toho si můžete vybrat. Tvorba vychází z působení frekvencí na lidské mozkové vlny, jak o nich píšeme v úvodu. Binaurální beaty v nahrávkách často doplňují izochronní pulzy – to je opakování stejných frekvencí, které nejspíš také přispívá k synchronizaci mozkových vln (brainwave entrainment, jsou předmětem pokračujících výzkumů). Některá lákadla tvůrců skladeb s binaurálními beaty – jako vstup do páté dimenze vyššího vědomí – se na vědeckých výzkumech tak úplně nezakládají… To vám ale může být jedno. Binaurální beaty jsou prověřenou a stále podrobněji zkoumanou biohacking metodou a určitě jedním z výrazných podpůrných řešení řady typických problémů dnešní doby. Byla by škoda nechat je ležet ladem.
Zjistěte více
Čtyři proměnné k dokonale odpočinkovému spánku
Když se lidé baví o dokonalém spánku, mají tendenci se téměř výlučně zaměřovat na množství spánku. Přestože je celková doba spánku důležitý předpoklad, není jediný. Stejně tak bychom se měli starat o jeho kvalitu. Pokud jde o kvalitní odpočinkový spánek, je potřeba se podívat na čtyři proměnné, které jej ovlivňují. Kromě délky spánku do hry vstupuje i jeho kvalita, čas do usnutí a konzistentnost. Pojďme se nyní na všechny faktory podívat. Kvalita spánku Kvalita je stejně důležitá jako kvantita. Už jste někdy naspali 9 hodin a ráno se probudili s pocitem, že jste si vlastně vůbec neodpočali? Číslo jedna k dlouhodobě kvalitnímu spánku je pravidelnost. Cyklus bdění a spánku hraje důležitou roli v řízení našeho cirkadiánního rytmu. Chodit spát a vstávat stále ve stejný čas je neuvěřitelně silný pomocník ke kvalitnímu spánku. Pravidelný spánkový režimu dokáže optimalizovat náš cirkadiánní rytmus, který se pak efektivněji stará o pochody v těle související se spánkem. Časově přesnější a efektivnější vyplavování hormonů, řízení tělesné teploty a dalších pochodů zajistí kvalitnější a odpočinkovější spánek. Související: Fáze spánku - víte, co se během nich děje s naším tělem? Kvantita Neexistuje jediné číslo, které by nám řeklo, kolik hodin spánku potřebujeme. Všeobecně doporučovaných 7-9 hodin platí pro značnou část dospělé populace, ale váš konkrétní chronotyp vás geneticky predisponuje k určitému množství hodin, které organismus potřebuje. Univerzální rada neexistuje, nicméně se ukazuje, že méně jak 6 hodin spánku značně zrychluje fyzické a mentální vyčerpání. Čas do fyzického vyčerpání (výdrž) může klesnout až o třicet procent. [ Z knihy Proč spíme] Pokud tedy chcete využít svůj mentální a fyzický potenciál na maximum, ujistěte se, že si dopřáváte minimálně 7 hodin spánku. Čas do usnutí (latence) Čas do usnutí je velmi podstatný ukazatel. Obvykle by usnutí nemělo trvat déle než 15 - 20 minut. Pokud čas do usnutí překročí tento čas, může to znamenat rozhozený cirkadiánní rytmus. V tom případě je vhodné se zamyslet a upravit svou rutinu před spaním, která omezí přílišnou stimulaci organismu. Eliminujte práci, koukání do obrazovek, sociální sítě a těžkou stravu. Někteří lidé jsou na usnutí velmi citliví, a proto pro ně může být naprosto stěžejní mít pravidelný a striktní spánkový režim. V opačném případě organismus neví, kdy je čas spánku a tělo se na něj nedokáže včas připravit. Pokud naopak usínáte za méně než 5 minut, může to být znak, že jste šli příliš pozdě spát nebo máte nedostatečné množství spánku pro potřeby organismu. To může znamenat dvě věci. Buďto jste měli neskutečně fyzicky náročný den, nebo organismus potřebuje více spánku, než mu dopřáváte. Konzistentnost spánku Jedna z proměnných, která může ovlivnit kvalitu spánku, je jeho nepřerušovanost. Čím máte klidnější spánek bez zbytečného nočního pohybu, tím více REM a hlubokého spánku budete mít. To znamená, že konzistentnější spáči nejenže více spí, ale mají více regenerující a efektivnější spánek než lidé, kteří spí podobně dlouho, avšak s nekonzistentním spánkem. Zdroje:WALKER, Matthew P. Proč spíme: odhalte sílu spánku a snění. Přeložil Filip DRLÍK. V Brně: Jan Melvil Publishing, 2018. Pod povrchem. ISBN 978-80-7555-050-7.
Zjistěte více
Tyto vitamíny na podzim zaručeně podpoří vaši imunitu
Podzim už je tu a s ním i časté chmurné nálady a oslabená imunita. Po slunném létě a dovolených přichází deštivý podzim a plno práce, ať už pro studenty či zaměstnané. Dříve se stmívá a ráno později svítá, člověku se kolikrát vyloženě nechce z postele. Také naše imunita dostává zabrat, s podzimem se rojí spousta nemocí. Jaké vitamíny vás ale zaručeně nakopnou? Podzim je bohatý na barvy nejen v přírodě, ale také na talíři. Dozrává plno krásných plodin a dobré jídlo ze sezónních potravin je základ úspěchu. Samozřejmě doplněné pořádnou porcí bílkovin (libové maso, mléčné výrobky, luštěniny, ryby, vejce) a kořením, které naši imunitu také podpoří. Co třeba takový všelék zázvor a pro milovníky pikantního jídla chilli? Zaměřte se tedy na pestrý jídelníček a nedostatek vitamínů vás rozhodně trápit nebude. Základ pro dobrou imunitu – vitamín C Už odmala víme, že vitamín C je klíčem pro dobrou imunitu. Najdeme ho v nejednom ovoci i zelenině. Nejznámějším nositelem vitamínu C jsou citrusové plody, dále pak brambory, paprika, rajčata, brokolice, květák, špenát, brusinky nebo třeba šípek a rakytník. Všechny tyto potraviny na podzim určitě v obchodech najdete. A pokud byste stále měli pocit, že ho máte málo, anebo máte pocit, že na vás něco leze, můžete sáhnout i po doplňcích stravy. Doporučujeme ten s postupným uvolňováním. Znovuobjevený vitamín D S dobou koronavirovou se těší opětovné oblibě hlavně vitamín D. Protože jej získáváme hlavně ze slunečního světla, s podzimem nám pomalu začíná ubývat a je tak vhodné jeho postupné doplňování. V potravinách se nachází zejména v rybím tuku, játrech, vaječném žloutku a mléce. Bohužel z jídla ho získáme jen velmi malé množství, proto se doporučuje užívat i suplementy v podobě tablet nebo sirupů. Béčkem nikdy nic nezkazíte Vitamín B by měl být základem každého jídelníčku. Nezapomeňte ho doplňovat i na podzim. Najdete ho hlavně v mase, kvasnicích, sýrech, luštěninách, ořeších a celozrnných obilovinách. Sáhnout opět můžete i po doplňcích stravy, klidně v kombinaci s dalšími vitamíny. (Image by nakaridore on Freepik) Nenápadný pomocník zinek Věděli jste, že nedostatek zinku může vést k nechtěnému úbytku na váze, pomalému hojení ran, zhoršování paměti nebo smyslových poruch? Proto je důležité tento minerál pravidelně zařazovat do vaší stravy. Najdete ho v játrech, tmavém mase, mléce, vaječném žloutku a mořských plodech (hlavně v ústřicích), dále pak v celozrnných cereáliích, fazolích, ořeších a dýňových semenech. Nebezpečný, ale i tak potřebný selen Vysoké dávky selenu jsou pro tělo až toxické, ovšem jeho nedostatek zase může nepříznivě ovlivnit kardiovaskulární systém a zvyšovat riziko infarktu a cévních onemocnění. Ideální denní dávka je tak 60–200 mikrogramů. Selen je obsažen v ořeších, vnitřnostech a mořských rybách. Na trhu je k dispozici řada doplňků stravy, buďte ale opatrní, co se jeho denního příjmu týče. Nezapomeňte na železo Železa sice přijímáme ve stravě dostatek, ovšem jen 10–15 % se opravdu vstřebá. Lépe se v našem těle absorbuje železo z masa než rostlinné stravy, proto se veganům doporučuje doplňovat železo i jiným způsobem. Důležité je hlavně pro ženy v těhotenství pro správný vývoj plodu. Nejvíce železa má tedy červené maso a vnitřnosti, dále luštěniny, obiloviny (zejména quinoa), brokolice, tofu, dýňová semínka, mák, hořká čokoláda, sušené ovoce, ořechy a různé druhy hub (hlavně sušené hřiby). A pokračovat můžeme i dále, určitě nic nezkazíte přísunem vápníku a hořčíku. Pokud víte, že nejste ten největší jedlík zeleniny a ovoce, využijte produkt Daily Essentials, který obsahuje vitamíny, minerály a stopové prvky, které jsou pro tělo naprosto nezbytné. Dále pak nezapomínejte na pravidelný pitný režim, dobrý spánek a procházky v přírodě. To vše vám pomůže udržovat imunitu i dobrou náladu.
Zjistěte více
Jak dodržet novoroční předsevzetí?
Dle dotazníku z konce roku 2019 si novoroční předsevzetí přichystalo 42 % Čechů ve věku 15-59 let (1053 dotázaných). Ovšem skoro třetina je přesvědčena, že jim předsevzetí vydrží pouze pár dní.
Zjistěte více
Jak se efektivně učit
V tomto článku jsme si připravili tipy, jak se efektivně učit, které vám pomůžou lépe využít čas při učení a úspěšně zvládnout zkoušku.
Zjistěte více
Mindfulness – Naučte se žít pro přítomný okamžik
Mindfulness neboli praxe prosté přítomnosti je schopnost záměrně věnovat pozornost tomu, co se děje v přítomném okamžiku, a to bez posuzování, hodnocení a očekávání.
Zjistěte více