Blog
Nejlepší nootropika pro posílení funkce mozku
Nootropika jsou látky, které různými mechanismy ovlivňují a posilují přirozené fyziologické funkce mozku. Toto je seznam nejlepších přírodních nootropik, které vám pomohou s boostem kognitivních funkcí.
Zjistěte více
Nejznámější druhy meditace a jejich vliv na organismus
Je velmi dobře známo, že meditace patří k velmi účinným aktivitám při snižování stresu a úzkostí. Studie o vlivu meditace na stres potvrzují, že při pravidelné meditaci mají lidé lepší výsledky ve stresových multitaskingových testech, které hodnotili míru dokončení rozpracovaných úkolů a v jaké kvalitě je účastníci dokončili. Máme tu další dobrou zprávu - pro pozitivní výsledky a dopady nemusíte promeditovat dvacet let. Meditace totiž přináší i okamžité výsledky. Jedna dvacetiminutová meditace dokáže podpořit relaxaci a významně snížit hodnoty měřící aktuální stres. [1] Dokonce i u lidí, kteří nikdy předtím nemeditovali. Při vygooglování meditace vám vyjede přes tři miliony výsledků. Existuje mnoho druhů a způsobů, jak svou mysl ztišit a uklidnit. Každý jsme navíc jiný - stejně jako někdo inklinuje k výbušným sportům plných dynamiky a někdo rád protáhne tělo při klidné józe, tak i v meditaci se naše preference liší. Ať už se vydáte jakoukoliv cestou meditace, buďte si jistí, že vám může pomoci vypořádat se s úzkostí. Pojďme se nyní společně podívat na nejznámější druhy meditace a jejich konkrétní vliv na organismus. Třeba vám nějaká padne do oka. Focused attention (Soustředěná pozornost) Běžný styl meditace, který zahrnuje udržení pozornosti na určitý předmět, buď vnitřní (např. dýchání) nebo vnější (např. plamen svíčky). Meditující se snaží sledovat svou pozornost, všímat si epizod rozptýlení (toulání myslí) a přivádět svou pozornost zpět k objektu. Soustředěná pozornost je obvykle vhodnou volbou pro začínající meditující. Studiemi podložený přínos: Soustředěná meditace může pomoci zlepšit pozornost, udržet soustředění po delší dobu a naučit se věnovat méně pozornosti rušivým elementům. [2] Open monitoring (Otevřené pozorování) Cílem této meditace je přivést pozornost k přítomnému okamžiku a otevřeně pozorovat obsah mysli. Představte si vlnu na moři. Z ničehonic se objeví a o pár vteřin je opět jen součástí oceánu. A přesně tak fungují i myšlenky. Zpozorujte myšlenku, nehodnoťte, nekritizujte. Nelpěte na ni. Nechte ji odejít přesně tak nenápadně, jak se objevila. Meditace otevřeného pozorování tradičně následuje soustředěné uvědomění, když se praktikující učí přejít z úzkého soustředění pozornosti na celkové uvědomění si přítomného okamžiku.Studiemi podložený přínos: Otevřené pozorování má specifický účinek na kreativitu. Ve studii se potvrdilo, že tento druh meditace navozuje stav, který podporuje divergentní myšlení a umožňuje generování mnoha nových myšlenek.Divergentní myšlení označuje myšlenkový proces, který vede ke vzniku většího množství originálních řešení problémů. Loving-kindness meditation (Meditace milující laskavosti) Tato meditace se zaměřuje na rozvíjení soucitu a lásky k sobě a ostatním. Postupně rozšiřuje zaměření empatie na cizí a nemilované jedince nebo dokonce na všechny živé bytosti. Zatímco meditace milující laskavosti zahrnuje technické prvky ze soustředěné pozornosti a otevřeného pozorování, odlišuje se od pozorování jevů ve vlastním vědomí díky svému emocionálnímu obsahu. Studiemi podložený přínos: Vzhledem k povaze této meditace není překvapení, že způsobuje nárůst denních prožitků pozitivních emocí, zvýšenou životní spokojenost a snížení symptomů deprese. Ukázalo se, že v průběhu času přispívá ke smyslu života, rozvoje přátelství a lepšímu fyzickému zdraví. [3] Mindfulness meditation (Meditace všímavosti) Skupina praktik zaměřených na kultivaci všímavosti, typicky definovaná jako stav nesoudícího uvědomění přítomného okamžiku. Meditace všímavosti se může vztahovat jak na praktiky soustředěné pozornosti, tak na praktiky otevřeného pozorování. Může jít o uvědomění dechu, aktivnímu poslouchání zvuků přírody nebo vnímání dotyku holých chodidel se zemí (grounding).Studiemi podložený přínos: Meditační trénink všímavosti zlepšuje soustředění a kognitivní výkonnost. V randomizovaném kontrolovaném výzkumu se ukázalo, že pár týdnů tréninku všímavosti pomohlo lidem se lépe soustředit, omezilo výskyt rušivých myšlenek a zlepšilo skóre GRE (americká standardizovaná zkouška). [4]Více o Mindfulness se dočtete v tomto článku. Mantra recitation (Recitace mantry) Styl meditace, která zahrnuje opakování zvuku, slova nebo věty, ať už nahlas nebo v mysli, s cílem uklidnit mysl a vyhnout se rozptýlení. Ačkoli je recitace mantry pravděpodobně formou meditace zaměřené pozornosti, vyznačuje se svou složkou řeči a může mít zřetelné spojení více mozkových center. Studiemi podložený přínos: Právě díky spojojení mozkových center a synchronizaci obou mozkových hemisfér vede recitace mantry k přechodu od rychlejších mozkových vln k pomalejším. To má za následek prohloubení relaxačních stavů.V několika studiích bylo potvrzeno, že je meditace s mantrou účinná ke zmírnění projevů kardiovaskulárních obtíží jako je hypertenze, onemocnění koronárních tepen a dalších rizikových faktorů. [5] Pohybová meditace (movement meditation) V dnešní uspěchané době, kdy se nedokážeme tolik zklidnit a koncentrovat, může být lehčí volbou meditace v pohybu. Ta ve své nejhlubší podstatě zahrnuje jakýkoliv pohyb, učiněný vědomě. Mindfulness technika zmíněná výše je významnou součástí. Všímejte si svých svalů, jak se pohybují a stahují, všímejte si pocitu, který máte, když se vaše nohy dotknou podlahy. Všímejte si částí těla, které normálně ignorujete - loktu, tváře, kyčlí... Povšimnout si můžete i rychlosti dechu, tlukotu srdce a dalších vjemů. Studiemi podložený přínos: Výzkumy ukazují, že meditativní pohyb má příznivé účinky na řadu ukazatelů týkajících se spánku. Kromě spánku se pozitivně podepisuje i na zlepšení fyzické výkonnosti, depresí, i celkové kvality života. [6] Závěr Udržovat si dlouhodobou meditační praxi je nesmírně náročné, ale díky vědě víme, jaké benefity pro jednotlivce přináší. Zároveň se ukazuje, že i krátké meditace mají okamžitý pozitivní efekt na náladu, stres, pozornost a kreativitu. Nalákali jsme vás? Nebo je meditace již dávno neocenitelnou součástí vašeho života?
Zjistěte více
5 benefitů přerušovaného půstu
Biohacking by nebyl biohackingem, aniž by přišla řeč na stravu. Každý, kdo se zajímá o zdravé stravování, ví, že konzumovat dostatek bílkovin a zdravých tuků, omezovat rafinované sacharidy, vyhýbat se průmyslově zpracovaným potravinám či většímu množství cukru a konzumovat superpotraviny, je to nejlepší, co může vzhledem ke svému zdraví udělat. Co máme či nemáme jíst tedy máme ujasněné. Je to vše? Není. Studie totiž ukazují, že zdravé stravování není jen o tom co jíme, ale také kdy jíme. Přerušovaný půst je jedním z nejpopulárnějších stravovacích režimů zaměřených na zdraví, hubnutí a energii. Svoje stálé místo mezi zdraví prospěšnými aktivitami si nezískal jenom tak. Co je přerušovaný půst? Přerušovaný půst je typ stravování, při kterém se střídají fáze hladovění a příjmu potravy. Přerušovaný půst je někdy nesprávně označován jako kalorická restrikce, což není zcela přesné označení. Přestože u přerušovaného půstu může docházet k částečnému omezení celkového denního příjmu kalorií, nemusí to být nutně podmínkou. Přerušovaný půst nebo též časově omezené stravování je druh stravování, při kterém je vyhrazené na příjem potravy pouze určité časové okno. Nejpoužívanější verzí je 16:8, kdy na šestnáct hodin hladovění připadá osm hodin libovolné konzumace potravin. Pro začátečníky je vhodné začít poměrem 12:12 a postupně si zkracovat okno, ve kterém je možné jíst, až na 20:4 ve prospěch půstu. Benefity přerušovaného půstu Proč si dobrovolně odepřít jídlo po určitou část dne? Inu, pojďme se podívat na benefity přerušovaného půstu, třeba se do něj vrhnete bez váhání. 1. Hubnutí Naše játra a tuková tkáň fungují jako energetické zásoby pro období hladovění. Představte si to jako spíž energie. Přebytečné kalorie ze stravy, které hned nevyužijeme pro tvorbu energie, se díky zvýšené hladině inzulínu ukládají v podobě tuků. Při půstu hladina inzulínu v krvi klesá a tělo přestane energii ukládat a začne ji využívat. Nejprve se organismus začne zbavovat zásobního cukru v játrech a svalech, později tuku. Díky tomu přerušovaný půst získal tolik na popularitě. 1.1 Zlepšení inzulínové rezistence Hubnutí souvisí i s inzulinovou rezistencí. Dlouhodobě nezdravou stravou a stravou bohatou na cukry a jednoduché sacharidy si může člověk zvýšit inzulínovou rezistenci (tkáně nereagují na vyplavený inzulín a nejsou schopny vstřebávat glukózu z krve). Tím pádem je hladina inzulínu v krvi dlouhodobě zvýšená, což má za následek zpomalení metabolismu a problém s využitím tuků jako zdroje energie. Půst zlepšuje inzulinovou rezistenci a optimalizuje organismus ke správné hormonální reakci po jídle. 2. Autofagie V těle se dějí každou vteřinu miliardy fyziologických procesů a při každé z nich vzniká “odpad”, který organismus zanáší. Autofagie napomáhá tento odpad uklízet a čistit tak organismus. Šestnáctihodinová hranice přerušovaného půstu se ukázala jako bod, kdy se buněčná autofagie zvyšuje. Délka půstu mezi 16–20 hodinami výrazně snižuje hladinu inzulínu a umožňuje mozku se podílet na neuronální autofagii, která pomáhá předcházet neurodegenerativním onemocněním jako jsou Alzheimer a Parkinson. Omezená či disfunkční autofagie přispívá k mnoha onemocněním, včetně rakoviny. 3. Zmírnění oxidačního stresu a potlačení zánětu Organismus přirozeně odbourává a neutralizuje volné kyslíkové radikály, které vznikají jako vedlejší produkt při okysličování buněk a látkové výměně. Oxidační stres vzniká nerovnováhou mezi tvorbou a odbouráváním těchto volných radikálů. Za následek má rozvoj mnoha nemocí. Proto spousta lidí konzumuje antioxidanty, kterými se snaží navrátit tento proces do rovnováhy. Přerušovaný půst působí obdobně. Zvyšuje přirozenou antioxidační aktivitu, která redukuje oxidativní poškození buněčných proteinů, lipidů a nukleových kyselin. [1] Oxidační stres je úzce spojen se zánětem. Zánět v těle způsobuje několik zásadních problémů, které mohou vyústit až v chronickou únavu nebo neurologické problémy. 4. Energie Většina lidí obvykle předpokládá, že nebudou mít při půstu dostatek energie. Tyto obavy ale bývají většinou zbytečné. Ba naopak, při přerušovaném půstu člověk často pociťuje zvýšený příval energie a zlepšenou koncentraci. Zásluhu na tom mají, mimo jiné, i katecholaminy (adrenalin, noradrenalin, dopamin), které stimulují aktivitu centrální nervové soustavy a metabolismus. 5. Stárnutí Při půstech jsou některé metabolické signální dráhy (mTOR) nečinné a buňky tak mají šanci, zjednodušeně řečeno, se opravovat a čistit. Tímto způsobem prodlužují svoji životnost a zpomalují stárnutí. Půsty jsou jednou z nejefektivnějších vědecky podložených metod, jak prodloužit život jedince. Tak co, nalákali jsme vás vyzkoušet přerušovaný půst? Nebo má ve vašem životě dávno své pevné místo? Napište nám na Instagram nebo Facebook, jaké byly vaše začátky a jaké tipy byste dali svému mladšímu já do půstovacích začátků.
Zjistěte více
Vše, co byste měli vědět o L-theaninu
L-theanine je aminokyselina, která se nejčastěji vyskytuje v lístcích černého i zeleného čaje. V malém množství ji najdeme také v některých houbách. Podle mnohých výzkumů zmírňuje L-theanine úzkosti či stres a používá se také při problémech s nespavostí. Díky těmto relaxačním účinkům je součástí mnoha doplňků stravy. Než si produkt obsahující L-theanine koupíte, přečtěte si tento článek, kde se dozvíte informace o potenciálních přínosech i rizicích souvisejících s touto aminokyselinou. Výhody L-theaninu L-theanine je sice nejvíce známý pro své relaxační účinky, ovšem potenciálních zdravotních přínosů je s touto aminokyselinou spojováno mnohem víc. Které to jsou? Úleva od úzkosti a stresu Všimli jste si, že popíjení šálku teplého čaje na vás má uvolňující účinky a cítíte se poté zkrátka mnohem lépe? Není to pouze váš pocit. K závěru, že konzumace L-theaninu působí na lidi relaxačně, aniž by ovšem způsobovala ospalost a snížení tepové frekvence, došly některé vědecké výzkumy. [1] Kontrolovaná studie se 104 účastníky spojuje L-theanine se snížením míry stresu a pocitů úzkosti u lidí zažívající stresové situace. [2] Další studie publikovaná v Journal of Clinical Psychiatry zkoumala pacienty se schizofrenními poruchami a i v tomto případě hovoří výsledky o snížení úzkostí a zmírnění příznaků uvedených poruch. [3 a 4] Podpora soustředění Zvláště v kombinaci s kofeinem může L-theanine zvyšovat koncetraci a pozornost. Podle jedné studie se mohli účastníci po požití 97 mg L-theaninu a 40 mg kofeinu (klasický šálek kávy obsahuje asi 95 mg kofeinu) výrazně lépe soustředit při plnění náročných úkolů. Účastníci studie se navíc cítili více čilí a méně unavení. [5] Zlepšení imunity Podle některých výzkumů zlepšuje L-theanine fungování imunitního systému. Studie publikovaná v časopise Beverages naznačuje, že L-theanine pomáhá snížit míru infekce horních dýchacích cest. [6] Ve spojení s katechiny (antioxidanty) ze zeleného čaje je L-theanine spojován s preventivními účinky vůči chřipce. [7] Další studie došla k tomu, že L-theanine působí protizánětlivě v trávicím traktu. [8] K potvrzení těchto závěrů je ovšem nutné provést ještě další výzkumy, které jejich platnost potvrdí. V boji proti rakovině L-theanine je spojován se zesílením účinků některých chemoterapeutických léků užívaných při léčbě nádorů. [9] Jedná se tak o potenciální možnost, jak zvýšit účinnost chemoterapie v boji proti rakovině. Oficiální data o tom, že existuje korelace mezi pitím čaje a nižším výskytem rakoviny, zatím neexistují. Nicméně některé studie naznačují, že u lidí pravidelně pijících čaj, se rakovina objevuje méně často. [10] V Číně probíhal experiment s ženami s diagnostikovanou rakovinou vaječníků a podle jejích výsledků žily déle pacientky, které pily alespoň jeden šálek zeleného čaje denně. [11] Další studie zjistila, že u žen, které pravidelně pijí zelený čaj, je o 32 % nižší pravděpodobnost vzniku rakoviny slinivky. [12] Krevní tlak pod kontrolou Další skupinou, pro které může být L-theanine prospěšný, jsou osoby se zvýšeným krevním tlakem ve stresových situacích. Podle výsledků jedné ze studií pomohl L-theanine snížit krevní tlak u lidí, kteří obvykle pociťovali jeho zvýšení při specifických mentálních úkonech. [13] Podobných, byť o poznání méně příznivých, účinků dosáhl také kofein. Pro lepší spánek Další výzkumy naznačují, že L-theanine prospívá kvalitnímu spánku, což nejspíš souvisí s jeho výše popsanými relaxačními účinky. V závěrech jedné studie píší vědci o tom, že v dávkách 250 mg a 400 mg L-theanine významně zlepšuje spánek jak u lidí, tak u zvířat. [14] Dále bylo prokázáno, že v množství 200 mg pomáhá L-theanine snížit srdeční tep a tím podporuje uvolnění těla. [15] K lepšímu spánku napomáhá také u chlapců s diagnostikovanou poruchou pozornosti a hyperaktivitou (ADHD). Studie zkoumala účinky L-theaninu na 98 chlapcích ve věku 8 až 12 let. Randomizované skupině byly dvakrát denně podávány dvě tablety se 100 mg L-theaninu. Druhá skupina dostala placebo pilulky. Po 6 týdnech měla skupina užívající L-theanine výrazně delší a klidnější spánek. [16] Ačkoliv zní tyto výsledky slibně, bude v této oblasti zapotřebí provést ještě další výzkum, které účinnost a bezpečnost L-theaninu podávaného dětem potvrdí. L-theanine: rizika a vedlejší účinky Vzhledem k tomu, že doposud nebyly potvrzeny žádné vedlejší účinky konzumace L-theaninu, je užívání čajů a doplňků s jeho obsahem považováno za bezpečné. Zde je ovšem nutné uvést, že některé výzkumy poukazují na to, že čaje obsahující aminokyseliny mohou obsahovat složky s potenciálně negativními účinky pro onkologické pacienty. Data Memorial Sloan Kettering Cancer Center, amerického centra pro léčbu rakoviny, spojují polyfenol EGCG, který je běžně součástí zeleného čaje, se snižováním účinnosti některých chemoterapeutických léků. [17] Onkologičtí pacienti, kteří podstupují chemoterapeutickou léčbu, by tedy užívání zeleného čaje a doplňků s L-theaninem měli vždy předem zkonzultovat se svým ošetřujícím lékařem. Dále je třeba zmínit, že vzhledem k obsahuju kofeinu může konzumace většího množství zeleného čaje vést k žaludeční nevolnosti či podrážděnosti. Příjem kofeinu by měly rozhodně omezit těhotné a kojící ženy. Doporučená dávka L-theaninu Pro doporučené dávkování L-theaninu neexistuje zatím dostatečná opora ve výzkumech a vědeckých datech, a tak nebylo dosud stanoveno. Určitě však neuděláte chybu, když se v tomto směru budete řídit obecnými doporučeními pro konzumaci kofeinu. V případě pochybností se neváhejte obrátit na svého lékaře. L-theanine v produktech Mindflow Jsme si moc dobře vědomi, jaké benefity L-theanine přináší, a proto jsme jeho pozitivní účinky využili při formulaci složení hned několika produktů. Tuto aminokyselinu můžete najít v produktech: Focus 2.0, Focus Decaf, Active Coffee, Focus Chocolate a Sleep.
Zjistěte více
Jak na neprůstřelnou imunitu
Období nachlazení a chřipek trvá přibližně od října do května. Vrcholnými měsíci pro nachlazení se udává prosinec a leden. Chřipkové infekce vrcholí v únoru a březnu. Pokud pomineme Covid, nyní (v půlce února) se tedy nacházíme v nejrizikovějším období, kdy je běžné onemocnět viry způsobujících nachlazení a chřipku. Pokud chcete pomoci organismu vytvořit neprůstřelnou a plně funkční imunitu, a předejít tak těmto nepříjemným onemocněním, těchto pět věcí byste si měli osvojit a implementovat do svého života. Spánek Spánek ovlivňuje téměř všechny fyziologické funkce v těle. Není tedy divu, že spánek podporuje i imunitní systém. Výzkumníci měřili spánek 164 mužů a žen po dobu pěti dnů, a poté je vystavili viru nachlazení. Lidé, kteří před vystavením viru spali v noci méně než šest hodin, měli více než čtyřikrát vyšší pravděpodobnost, že se u nich rozvine nachlazení. Přestože se zvýšené riziko projevilo i u lidí, kteří spali 6-7 hodin, ke skokovému nárůstu rizika došlo, když doba spánku klesla pod šest hodin. [1] Ukázalo se, že méně jak 5 hodin spánku zvyšuje pravděpodobnost nachlazení o 45,2 %. S více jak sedmi hodinami spánku je tato pravděpodobnost téměř třikrát nižší. Co takto si zítra dopřát o hodinku spánku navíc? Chlad Otužování přináší benefity pro člověka nejen z fyziologického hlediska (viz článek Mentální benefity terapie chladem). Pokud chcete využít pozitivní vliv chladu a podpořit svou imunitu, nemusíte jít nutně rovnou plavat mezi kry ledu. Studie z roku 2016 ukázala, že teplá sprcha zakončená 30 - 90 vteřinami studené sprchy po dobu alespoň třiceti po sobě jdoucích dnů snížila pravděpodobnost nachlazení o 29 %. [2] Omezení průmyslově zpracovaných potravin Imunitní systém a střevní mikroflóra si v průběhu evoluce vytvořily vzájemný vztah, který spolupracuje na vzájemné podpoře. Důležitost této interakce jasně podtrhuje skutečnost, že 70–80 % imunitních buněk těla se nachází ve střevě. To, co jíme, utváří rovnováhu nebo dysbalanci naší střevní mikroflóry. Průmyslově a vysoce zpracované potraviny přispívají k narušení střevního mikrobiomu a mohou narušit imunitní systém. Nadměrná konzumace rafinovaného cukru, nasycených mastných kyselin, soli, umělých sladidel, nebo i některých geneticky modifikovaných rostlin může různými mechanismy přes zvýšené množství zánětlivých molekul a oxidativního stresu oslabovat imunitu. [3] Přemíra konzumace těchto látek tlumí schopnost našeho imunitního systému reagovat na infekce a nakonec je kontrolovat. Pohyb Jak je dobře známo, pohyb a cvičení působí jako modulátor imunitního systému. Imunitní odpověď související s cvičením samozřejmě závisí na faktorech, jako je pravidelnost, intenzita, trvání a typ vynaloženého úsilí. Důsledně se ukazuje, že pohybová aktivita dramaticky snižuje riziko rozvoje systémového zánětu, nadměrné tělesné hmoty a nepřenosných onemocnění, o kterých je známo, že narušují imunitní funkce. [4] Nejkonzistentnější důkazy naznačují, že k dosažení optimální imunitní podpory je nezbytné absolvovat ~150 minut týdně středně intenzivní fyzické zátěže. Ukázalo se však, že dokonce i nárazové pohybové aktivity poskytují ochranu před virovými infekcemi. [4] Například studie z roku 2018 na 1413 lidech zjistila, že ti, kteří uvedli, že cvičí alespoň třikrát týdně, snížili pravděpodobnost nachlazení o 26 %. Jak to funguje? Stručně řečeno, pohybová aktivita střední intenzity stimuluje zvýšení antipatogenní aktivity imunitního systému ve spojení s dočasným zvýšením cirkulace klíčových buněk imunitního systému. Současně dochází k mírnému zvýšení stresových hormonů uvolňovaných z kosterního svalstva, čímž se vytváří protizánětlivé prostředí několik hodin po cvičení. V průběhu času se předpokládá, že tyto přechodné změny v imunitě, ke kterým dochází po každé fyzické aktivitě střední intenzity, přispívají ke zlepšení imunitního odpovědi proti infekčním patogenům a chrání nebo zmírňují příznaky infekčních onemocnění. [4] Vitamíny a minerály Nakonec nelze zapomenout ani na tyto látky. Některé vitamíny a minerály jsou esenciálními látkami pro podporu nejen různých vrstev imunitního systému ale i mnoha interagujících imunitních buněk. Vitamín C - Bezpochyby nejznámější antioxidant, který se ukázal jako nezbytný pomocník v prevenci a boji proti nejběžnějším nemocem. Vitamín D3 - Vitamín D není ve skutečnosti vitamín, ale steroidní hormon. Nicméně hraje v imunitě důležitou roli. Nízké hladiny vitaminu D jsou spojovány se zvýšením zánětlivých cytokinů a významně zvýšeným rizikem zápalu plic a virových infekcí horních cest dýchacích. [5] Zinek - Působí jako signální molekula pro imunitní buňky a zároveň jako mediátor vrozené imunity. Nedostatek zinku negativně ovlivňuje rozvoj získané imunity, protože brání růstu a některým funkcím imunitních buněk. [6] Selen - Silně ovlivňuje zánět a imunitní reakce. Tato studie ukazuje, že vlastnosti selenu zlepšující imunitu u lidí jsou výsledkem, alespoň částečně, zlepšené aktivity B a T imunitních buněk. anebo rovnou využijte produkt Immune, který všechny výše zmíněné vitamíny a minerály obsahuje. S dalšími 8 látkami a přírodními bio extrakty pomáhá organismu při budování chytřejšího a odolnějšího imunitního systému.
Zjistěte více
5 důvodů proč vyzkoušet guaranu
Guarana (česky také paulinie nápojná) je popínavá rostlina původem z brazilské Amazonie, kde ji tamní obyvatelé odpradávna využívají pro její povzbuzující a energizující účinky. Do Evropy se guarana z jihu Ameriky dostala díky jezuitským misionářům. Její první chemická analýza provedená na počátku 18. století přinesla překvapivé výsledky. Z rostliny se totiž podařilo vyextrahovat velké množství bílé krystalické látky, která byla pojmenována jako guaranin. Dnes tuto látku známe pod názvem kofein. Bobulovité plody guarany snadno poznáte na první pohled. Pod sytě červenou slupkou se skrývá bílá dužina a černé semeno, které se zráním klube na povrch. Zralé plody tak nápadně připomínají lidské oko. V současnosti se 70 % produkce guarany používá v nápojovém průmyslu jako součást nealkoholických a energetických drinků. Ze zbývajících 30 % se namletím semen na prášek vyrábí extrakt, který obsahuje působivé množství stimulantů v čele s kofeinem, theofylinem a theobrominem. Vyniká také množstvím antioxidantů, jako jsou taniny, saponiny a katechiny. Kromě toho je guarana bohatá na minerály, aminokyseliny a vitamíny skupiny B a C. [1] Jaké výhody podepřené vědeckými výzkumy konzumace guarany přináší? 1. Bohatý zdroj antioxidantů Guarana je doslova nabitá sloučeninami s antioxidačními účinky. Patří mezi ně například kofein, theobromin, taniny, saponiny a katechiny. Guarana tak obsahuje podobné množství a druhů antioxidantů jako zelený čaj. [2] Antioxidanty jsou pro lidské zdraví důležité, protože působí proti škodlivým volným radikálům. Tyto molekuly jsou vysoce reaktivní a snadno tak mohou ohrožovat a ničit zdravé buňky. Způsobují například předčasné stárnutí kůže, srdeční choroby, rakovinu a další nemoci. [3] Během laboratorních studií přišli vědci na to, že v prostředí zkumavky působí antioxidanty obsažené v guaraně proti růstu rakovinných buněk, snižují riziko srdečních onemocnění a stárnutí kůže. [4] 2. Méně únavy a více koncentrace Guarana je známá především jako přísada do oblíbených energetických nápojů. A není se čemu divit – je vynikajícím zdrojem kofeinu, který dodává energii a pomáhá udržet soustředěnost. Zajímavé je, že semena guarany mohou obsahovat čtyřikrát až šestkrát více kofeinu než kávová zrna. [5] A jako bonus obsahuje guarana alkaloidy, díky kterým trvá kofeinový stimulační efekt mnohem déle než u kávy. Kofein působí tak, že blokuje účinky látky zvané adenosin, která má na mozek uklidňující vliv a navozuje spánek. Kofein se váže na adenosinové receptory a brání tak jejich aktivaci. [6] Studie prokázaly, že lidé užívající potravinové doplňky s obsahem guarany cítili po absolvování několika testů méně únavy v porovnání s těmi, kdo užívali placebo. [7] Existují dokonce i studie se závěry, že guarana pomáhá snižovat psychickou únavu během léčby rakoviny a to bez vážnějších vedlejších účinků. [8] 3. Pro lepší studijní výsledky Za vědecky prokázaný se považuje také fakt, že guarana pomáhá při procesu učení a zlepšuje paměťové schopnosti. Jedna studie zkoumala účinky různých dávek guarany na náladu a učení. Účastníci dostávali dávky guarany v množství: 0 (placebo), 37,5 mg, 75 mg, 150 mg, nebo 300 mg. Nejvyššího skóre v následujícím testu dosáhli následně lidé, kteří dostali buď 37,5 mg, nebo 75 mg guarany. [9] Nízké dávky guarany ovšem obsahují méně kofeinu, a tak se předpokládá, že za lepšími výsledky při testování mohou být zodpovědné i jiné látky v guaraně než kofein. Jiný výzkum porovnával účinky guarany s další sloučeninou posilující mozek – ženšenem. Guarana i ženšen v této studii prokazatelně přispívaly ke zlepšení paměťových schopností a výkonnosti při vědomostních testech. Účastníci, kteří požili guaranu, ovšem podle výsledků této studie věnovali svým úkolům více pozornosti a dokončili je rychleji. [10] Zlepšení paměťových schopností prokázaly navíc také studie na zvířatech. [11] 4. Pomocník při hubnutí Obezita je globálně stále závažnějším civilizačním problémem a v současnosti jí trpí jeden ze tří dospělých Američanů. Právě obezita je přitom spojována s mnoha chronickými onemocněními včetně srdečních chorob, cukrovky II. typu a rakoviny. [12] V této souvislosti je zajímavé, že guarana je považována za látku s potenciálně pozitivním vlivem na hubnutí. Důvodem je i v tomto případě vysoký obsah kofeinu, který zrychluje metabolismus o 3–11 % během 12 hodin po požití. [13] A rovnice je v tomto případě jednoduchá: rychlejší metabolismus znamená více spálených kalorií. Podle laboratorních experimentů by guarana mohla být zodpovědná za potlačení genů, které ovlivňují produkci tukových buněk. [14] Tyto účinky ovšem nebyly dosud u lidí potvrzeny a zůstávají nejasné. 5. Úleva při zažívacích obtížích Obyvalé Amazonie guaranu již po staletí používají při léčbě zažívacích problémů, jako je akutní i chronický průjem nebo naopak zácpa. Proti průjmu působí guarana díky vysokému obsahu taninů a antioxidantů. Taniny jsou známé svou schopností stahovat tkáně. [15] Tento účinek umožňuje utěsnit trávicí trakt a zamezit zvýšenému propouštění vody do střev, což bývá hlavní příčinou průjmu. Na druhou stranu je ovšem guarana bohatým zdrojem kofeinu, který může mít přesně opačný účinek a působit tak jako přírodní projímadlo. Kofein totiž stimuluje peristaltiku střev a tím posouvá jejich obsah směrem ke konečníku, čímž pomáhá odblokovat zácpu. [16] V souvislosti s vlivem na zažívání je u guarany klíčové její množství. Nízké dávky guarany obsahují pouze malé množství kofeinu a působí tak proti průjmu. Ve velké dávce guarany je na druhé straně kofeinu hodně, což se může projevit projímavými účinky. Víte, že…? Víte, že výhod guarany využíváme i v produktech Mindflow? Guarana v kombinaci s vitamínem B12 a kofeinem dodávají energii a oddalují únavu nastartováním energetického metabolismu a blokací receptorů v mozku. Tuhle účinnou kombinaci látek najdete v našich produktech Mindflow Focus a Mindflow Focus Decaf.
Zjistěte více
Co je to kofein a jaký na vás má vliv?
Miliardy lidí po celém světě se každé ráno těší na svou pravidelnou dávku kofeinu v podobě voňavého šálku kávy. Není se tak čemu divit, že je káva jednou z celosvětově vůbec nejvíc používaných surovin. Z jejích složek se nejčastěji hovoří o kofeinu, případně o jeho negativním vlivu na spánek či úzkost. Jiné studie ovšem uvádějí různé zdravotní benefity. Jak si kofein stojí v aktuálních vědeckých výzkumech? Je zdravý, nebo našemu organismu spíše škodí? Co je to kofein? Kofein je přírodní stimulant, který je přirozenou součástí některých druhů čajů, kávy a kakaových rostlin. Jeho hlavním účinkem je stimulace činnosti mozku a centrální nervové soustavy. Zvyšuje také koncentraci a oddaluje nástup únavy. Má se za to, že kofein se konzumoval již před mnoha tisíci lety, kdy si lidé začali všímat stimulačních účinků nastupujících po žvýkání semen, kůry nebo listů některých rostlin. O stovky let později se pak přišlo na to, že stimulační efekt se ještě umocní zalitím rostlin horkou vodou. Nápoje z kávy podobné těm, které pijeme dnes, zmiňují poprvé historické prameny z 9. století našeho letopočtu. Nejznámější legenda připisuje „objev“ kávy etiopskému pasákovi koz. Ten si všiml, že kozy, které spásly kávovník, byly výrazně čilejší a méně spaly. Zkusil tedy několik plodů kávovníku sníst a zaznamenal stejně povzbuzující účinky. Nealkoholické nápoje s obsahem kofeinu byly na trh uvedeny koncem 19. století a brzy je následovaly populární energetické drinky. V současné době konzumuje až 80 % světové populace každý den nějaký kofeinový produkt. U dospělých v severní Americe činí tento podíl dokonce více než 90 %. [1] Jak kofein funguje? Rychlý účinek kofeinu souvisí s tím, že se po konzumaci téměř okamžitě vstřebává ze střev do krevního řečiště. Poté putuje do jater a rozkládá se na sloučeniny, které ovlivňují funkci různých orgánů. Vůbec nejvíc působí kofein na náš mozek a to především tím, že blokuje účinky látky zvané adenosin. Tento nukleosid činnost mozku naopak zklidňuje a způsobuje únavu. Hladina adenosinu se v lidském organismu během dne přirozeně zvyšuje, takže postupem času jsme stále více unavení a chce se nám spát. Kofein má schopnost molekuly adenosinu blokovat, tím snižuje pocity únavy a naopak nás udržuje bdělými a zvyšuje naši pozornost. Kromě toho zvyšuje kofein v krvi hladinu adrenalinu, čímž zároveň stimuluje aktivitu nervových přenašečů (neurotransmiterů), jako jsou dopamin a noradrenalin. To je další důvod, proč se po konzumaci kofeinu cítíme mentálně bdělí, soustředění a schopni vyvinout vyšší psychický i fyzický výkon. Kvůli svým účinkům na činnost mozku bývá kofein často označován za psychoaktivní drogu. Kofeinový efekt se začne projevovat zhruba 20 minut po konzumaci a vrcholí asi po 1 hodině. Přirozenými zdroji kofeinu jsou semena, ořechy a také listy některých druhů rostlin. Tyto plodiny se po zpracování používají při výrobě kofeinových potravin a nápojů. Kolik kofeinu obsahuje 250 ml oblíbených nápojů? [2] - Espresso: 250–730 mg- Káva: 110–210 mg- Čaj yerba maté: 70–150 mg- Energetické nápoje: 60–170 mg- Vařený čaj: 50–130 mg- Nealkoholické nápoje: 250–40 mg- Káva bez kofeinu: 6–14 mg- Kakaový nápoj: 3–8 mg- Čokoládové mléko: 3–8 mg Kofein je dále obsažen v některých běžných potravinách, jako je například čokoláda. V 28g porci mléčné čokolády najdeme 1–15 mg kofeinu, v případě hořké čokolády se jedná o množství 5–35 mg kofeinu. Dále je možné kofein najít v některých lécích na předpis i ve volně prodejných medikamentech na nachlazení, alergie a bolesti. Najdeme jej také ve složení mnoha přípravků na hubnutí. Jak kofein působí na lidské tělo? 1. Zlepšuje náladu i funkce mozku Jak jsme už uvedli, kofein má schopnost blokovat molekuly adenosinu a naopak umocňuje vliv molekul, jako jsou dopamin či norepinephrin. Tyto změny v procesech uvnitř mozku jsou spojovány s pozitivním vlivem na náladu a mozkové funkce. Vědecké studie zkoumající účinky kofeinu na lidský organismus došly například k závěrům, že po požití kofeinu (v různém množství od 37,5 do 450 mg) vykazovali účastníci více bdělosti, lepší krátkodobou paměť a kratší reakční dobu. Zajímavé jsou také výsledky studie, která dospěla k tomu, že pití 2 až 3 šálků kávy denně (což odpovídá cca 200–300 mg kofeinu) snižuje riziko sebevražedných sklonů o 45 %. [3] Další studie zase zaznamenala u pravidelných konzumentů kofeinu o 13 % nižší riziko deprese. [4] Přímá úměrnost mezi množstvím zkonzumovaného kofeinu a zlepšením nálady ovšem neplatí. Největší efekt má vždy první šálek kávy. Druhý či další šálky už v tomto ohledu nepřináší citelný účinek, pokud jsou konzumovány méně než 8 hodin po šálku prvním. [5] Pití 3 až 5 šálků kávy, respektive více než 3 šálků čaje denně, může o 28–60 % snižovat riziko vzniku mozkových onemocnění jako jsou Alzheimerova či Parkinsonova choroba. [6] 2. Podporuje metabolismus a spalování tuků Díky schopnosti stimulovat centrální nervový systém může kofein zrychlovat metabolismus až o 11 % a množství organismem spálených tuků až o 13 %. [7] To v praxi znamená, že pokud denně zkonzumujete 300 mg kofeinu, spálíte navíc 79 kalorií. Na první pohled se může zdát, že se jedná o zanedbatelné množství energie, ovšem při podobném kalorickém přebytku dochází k nárůstu hmotnosti o 1 kg za rok. 3. Zlepšuje sportovní výkonnost Dalším z účinků kofeinu je to, že zvyšuje využitelnost tuku jako paliva, což je pro tělo výhodné. Tím déle totiž vydrží ve svalech glukóza a prodlouží se tak doba, po které sval dosáhne vyčerpání. Kofein dále u svalů zlepšuje schopnost kontrakcí a zvyšuje odolnost vůči únavě. Podle vědeckých výzkumů došlo u sportovců, kteří hodinu před tréninkem konzumovali 5 mg kofeinu na 1 kg tělesné váhy ke zlepšení vytrvalostního výkonu až o 5 %. [8] Podobných výsledků dosáhly také studie týkající se týmových sportů a intenzivních či odporových tréninků. A konečně, kofein snižuje pocitovou námahu během cvičení o 5,6 %, což také podporuje sportovní výkon. [9] 4. Může chránit před srdečními chorobami a cukrovkou Nejnovější vědecké výzkumy docházejí k závěrům, že kofein nejenže nezvyšuje riziko vzniku onemocnění srdce, ale má dokonce přímo opačné účinky. Muži a ženy, kteří pijí 1 až 4 šálky kávy denně (tedy zhruba 100–400 mg kofeinu), vykazují o 16–18 % nižší riziko srdečních onemocnění. [10] Další studie zase spojují pití 2 až 4 šálků kávy nebo zeleného čaje denně s o 14–20 % nižším rizikem mrtvice. [11] Na druhou stranu je ovšem třeba mít na paměti, že u některých osob může kofein zvyšovat krevní tlak. To je problematické především u lidí, kteří hypertenzi běžně vykazují. Účinek kávy na krevní tlak je obecně relativně malý (3–4 mmHg) a u většiny jedinců navíc při pravidelné konzumaci kávy postupně mizí. [12] K pozoruhodným výsledkům došly i studie, které zkoumaly vliv kofeinu na vznik cukrovky. Jejich závěry hovoří o tom, že u těch, kdo pijí hodně kávy, je až o 29 % nižší riziko vzniku cukrovky II. typu. A podobně jsou na tom lidé, kteří konzumují vysoké množství kofeinu – u těch je tato pravděpodobnost až o 30 % nižší. [13] Zajímavé ovšem je, že s nižším nebezpečím vzniku cukrovky je spojena také konzumace kávy bez kofeinu, v tomto případě o nezanedbatelných 21 %. [14] To naznačuje, že před cukrovkou II. typu mohou chránit i další prospěšné látky obsažené v kávě. 5. Další zdravotní benefity kávy Pravidelné pití kávy je spojeno i s dalšími zdravotními přínosy. Každodenní voňavý šálek může podporovat zdraví jater, kůže a trávicího traktu. Může také prodlužovat život a pomáhat předcházet řadě nemocí. Zde je ovšem třeba zmínit, že některé z uvedených pozitivních přínosů kávy mohou být způsobeny i jinými látkami než kofein. Ochrana jater – Káva může snižovat riziko poškození jater (cirhózy) až o 84 %. V případě vzniku onemocnění zpomaluje jeho progresi, zvyšuje účinnost léčby a snižuje riziko předčasného úmrtí. [15] Dlouhověkost – Pití kávy může snížit riziko předčasného úmrtí až o 30 % a to zejména u žen a pacientů s cukrovkou. [16] Snížení rizika vzniku rakoviny – Konzumace 2–4 šálků kávy denně může snižovat riziko vzniku rakoviny jater až o 64 %, u rakoviny tlustého střeva pak o 38 %. [17] Ochrana kůže – 4 a více šálků kávy denně mohou snižovat pravděpodobnost onemocnění rakovinou kůže až o 20 %. [18] Nižší riziko vzniku roztroušené sklerózy – Pravidelné pití kávy může snižovat riziko rozvoje roztroušené sklerózy až o 30 %. [19] Prevence dny – Vypití 4 šálků kávy denně může stát za nižším rizikem vzniku dny: u mužů o 40 % a u žen o 57 %. [20] Zdraví střev – Konzumace 3 šálků kávy denně po dobu pouhých 3 týdnů může zvyšovat množství i aktivitu prospěšných bakterií ve střevech. [21] Vedlejší účinky Ačkoliv konzumace kofeinu prokazatelně vytváří návyk, je obecně považována za bezpečnou. V případě nežádoucích vedlejších účinků se jedná nejčastěji o úzkost, neklid, stres, nepravidelný srdeční tep a problémy se spánkem. U spousty osob může nadbytečné množství kofeinu vyvolat bolesti hlavy, migrénu či vysoký krevní tlak. Kromě toho kofein snadno prochází placentou, což může být důvodem nízké porodní hmotnosti novorozenců. [22] Těhotné ženy by tedy měly příjem kofeinu omezit. Pacienti užívající některé léky (například ze skupin svalových relaxantů a antidepresiv) by se o bezpečnosti konzumace kávy měli poradit se svým lékařem. Bezpečná denní dávka Jak Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), tak americké ministerstvo zemědělství, považují za bezpečný denní příjem kofeinu množství do 400 mg. To odpovídá zhruba 2–4 šálkům kávy. [23] Smrtelná předávkování kávou jsou zaznamenána u jednorázových dávek převyšujících 500 mg kofeinu, a tak se doporučuje omezit jednotlivou dávku na maximálně 200 mg. [24] Těhotné ženy by pak měly na množství 200 mg omezit celkový denní příjem kofeinu. [25] Kofein a káva pro zdraví Názory na to, zda jsou káva a kofein zdraví přínosné, se v průběhu času značně lišily. Aktuálně už ovšem panuje relativní shoda na tom, že zdravotní benefity převažují nad negativními účinky. Z tohoto důvodu můžete svůj každodenní šálek kávy nebo čaje považovat za příjemný způsob, jak podpořit své zdraví. Dnes máte navíc možnost si užívat maximum pozitivních účinků kávy bez těch nežádoucích, jako je například následný prudký pokles energie. Naše Mindflow Active Coffee obsahuje kromě nejkvalitnější brazilské arabiky navíc aminokyselinu ze zeleného čaje a další látky podporující dlouhodobý efekt. Uvidíte, že výborná chuť a skvělé kognitivní účinky pozvednou váš šálek kávy na novou úroveň. Máme pro vás řešení, i pokud mezi milovníky kávy nepatříte. Naše tobolky Mindflow Focus 2.0 obsahují hned 12 přírodních látek v čele s kofeinem, guaranou či vitamínem B12. I tomto případě je výsledkem okamžitý příval energie, maximální koncentrace a fungování kognitivních funkcí. Tato zcela unikátní kombinace přírodních ingrediencí vás nakopne, kdykoliv to budete potřebovat.
Zjistěte více
Káva a hubnutí: realita, nebo mýtus?
Káva se bezesporu řadí k celosvětově nejoblíbenějším nápojům. Jako výhody pití kávy se často zmiňují snížení chuti k jídlu a zrychlení metabolismu, což by mělo celkově podporovat hubnutí. Na druhé straně bývá kofein často spojován s větší chutí na sladké a zhoršením kvality spánku. To jsou zase faktory, které mohou na váhu mít naopak negativní vliv. Za zmínku stojí také fakt, že mnoho kávových nápojů obsahuje přidaný cukr a spoustu kalorií. Kde je tedy pravda? Podporuje káva hubnutí, nebo mu naopak brání? Není káva jako káva Pod pojmem káva si každý vybaví něco jiného. Pro někoho je to oblíbené espresso či instantní káva s troškou mléka, pro někoho zase nadýchané latté se spoustou napěněného plnotučného mléka a cukru. Pak jsou tu samozřejmě i další specialitky v podobě například frappuccina od nejrůznějších řetězců, které sice zajisté chutnají božsky, ale kalorickou hodnotou se blíží standardnímu obědu. Šálek se smetanovou čepičkou a čokoládovou posypkou lze samozřejmě těžko považovat za dietní. Za jakých podmínek může být káva součástí diety a redukčního režimu? Vybrali jsme pro vás 3 vědecky podložené důvody, proč káva redukci hmotnosti pomáhá a naopak proč může být také důvodem, proč se vám zhubnout nedaři. 1. Samotná káva je bez kalorií Černá káva sama o sobě má velmi nízký obsah kalorií a skutečně vám tedy může pomoci k dosažení vysněné hmotnosti. Je ovšem důležité si uvědomit, že základem úspěšného hubnutí je kalorický deficit. Toho můžete dosáhnout zvýšením fyzické aktivity, snížením energetického příjmu nebo ideálně kombinací obojího. Snadný způsob, jak snížit množství přijaté energie, je volit nízkokalorické nápoje. Nahrazení pouhého jednoho šálku (240 ml) kalorického nápoje slazeného cukrem stejným množstvím vody může prokazatelně vést k úbytku hmotnosti až 1,9 kg za 6 měsíců. [1] Právě káva je přitom sama o sobě velmi nízkokalorický nápoj. Jeden šálek obsahuje pouhé 2 kalorie! [2] Máme ovšem na mysli kávu černou, bez cukru, mléka či jiných přísad. Pokud se tedy snažíte snížit svůj celkový příjem kalorií, může být dobrým začátkem nahradit vysoce kalorické nápoje, jako jsou limonády, džusy nebo čokoládová mléka, obyčejnou kávou. 2. Rychlejší metabolismus V kávě, čaji nebo listech některých rostlin se přirozeně vyskytuje kofein. Právě káva je nejbohatším zdrojem tohoto přírodního stimulantu. Jeden šálek kávy obsahuje zhruba 95 mg kofeinu. Konkrétní množství závisí na typu kávových zrn, stylu pražení a způsobu přípravy daného nápoje. [3] Kofein napomáhá zrychlení metabolismu, tedy zvyšuje množství kalorií, které tělo za den spálí. To je důvodem, proč je kofein součástí mnoha přípravků na hubnutí. Je ovšem třeba dodat, že k výraznému ovlivnění metabolismu je zapotřebí konzumovat vysoké dávky kofeinu. Jedna studie například zjistila, že dávka kofeinu odpovídající 10 mg na 1 kg tělesné hmotnosti zrychluje metabolismus až o 13 %. [4] To by ovšem v případě člověka vážícího 68 kg, znamenalo denně přijímat 680 mg kofeinu, což odpovídá neuvěřitelným 7 šálkům (1 660 ml) kávy. [5] Existují také výzkumy, které spojují pravidelný příjem kofeinu s lepší schopností udržování, nebo dokonce snižování tělesné hmotnosti. Jedna studie se zabývala lidmi, kteří úspěšně zhubli. Ti, kteří konzumovali nejvíce kávy a tedy i kofeinu, byli v udržování hmotnosti v dlouhodobém horizontu úspěšnější. [6] 3. Snížená chuť k jídlu Dalším z účinků kofeinu je snížení apetitu. Na chuť k jídlu má vliv mnoho faktorů, například množství a složení živin v jídle, hladina hormonů v těle a úroveň fyzické aktivity. Vědecké výzkumy prokázaly, že pití kávy snižuje v lidském organismu hladinu ghrelinu neboli hormonu hladu. [7] Tuto látku tělo produkuje přímo v trávicím traktu a právě ghrelin posílá do mozku signály s informacemi o tom, že je potřeba se najíst. Jeho vysoká hladina tedy může přispívat k přibírání na váze a naopak jeho nízké množství v těle ke snížení množství snědeného jídla. Další studie zkoumaly vliv pití kávy s kofeinem na množství zkonzumovaných kalorií. Došly k závěru, že účastníci výzkumu snědli ve dny, kdy kávu s kofeinem pili, menší množství kalorií než ve dny, kdy si kofeinový nápoj nedopřáli. [8] Káva a přibírání Ačkoliv mnoho studií včetně těch výše uvedených spojuje konzumaci kávy s hubnutím, jiné výzkumy zase poukazují na negativní vliv kávy na váhu. Jaké jsou hlavní důvody možného přibírání po kávě? 1. Narušení zdravého spánku Jakožto stimulant působí kofein v mozku tak, že blokuje účinky látky zvané adenosin, která způsobuje ospalost. Tento efekt může být užitečný ve chvíli, kdy si kávu dopřáváte pro povzbuzení a dodání energie. Pokud ovšem kávy vypijete příliš nebo si ji dáte až v pozdějších denních hodinách, může to narušit váš spánkový režim. Nedostatečně kvalitní a dlouhý spánek je spojován s přibíráním na váze a zvýšenou chutí k jídlu. Únava navíc vede k tomu, že konzumujeme spíše nezdravé potraviny, které jsou bohaté na rychlou energii v podobě cukru, což je další možný důvod, proč se konzumace kávy může na váze podepsat negativně. 2. Chuť na sladké Jak už jsme uvedli, s hubnutím má spojitost především konzumace samotné černé kávy. Mnoho lidí si ovšem svůj oblíbený šálek vychutnává společně s nějakou dobrotou v podobě zákusku či sladkého pečiva. To je způsobeno tím, že káva ovlivňuje vnímání sladké chuti, což může vést k touze po laskominách. A samozřejmě každodenní přidávání svačinky s vysokým obsahem cukru se na váze projevit může. [10] Abyste se této touze po kalorických sladkých pochutinách vyhnuli, je lepší si kávu vychutnat s potravinami bohatými na bílkoviny a zdravé tuky. Právě bílkoviny a tuky podporují pocit plnosti a snižují chuť na sladké. K odpolední kávě je tedy lepší si dát hrstku ořechů, k snídani pak například vaječnou omeletu. 3. Káva jako kalorická bomba Ačkoliv je obyčejná černá káva příkladem nízkokalorického nápoje, mnoho kávových nápojů je naopak nabitých energií. Kavárny a nadnárodní řetězce prodávají nejrůznější kávové nápoje s obrovským množstvím přidaného cukru, plnotučného mléka a dalších kalorických přísad. Na menu známého amerického řetězce Starbucks najdete například ledové vanilkové frappuccino obsahující úctyhodných 500 kilokalorií (2 100 kJ) v 700 ml. Ve velkém kelímku se přitom kromě 120 mg kofeinu skrývá také přes 70 gramů cukru (více než 17 kávových lžiček). Oblíbený nápoj mocha, který je kombinací kávy, mléka a čokolády, obsahuje v příchuti slaný karamel dokonce 510 kilokalorií (2 140 kJ) v necelých 600 ml. A dalo by se uvést ještě mnoho a mnoho dalších příkladů. Moderním trendem mezi milovníky kávy je také tzv. káva Bulletproof, která se skládá z černé kávy v kombinaci s máslem či kokosovým olejem. Ačkoliv přidání zdravých tuků v podobě například kokosového oleje do stravy může zdraví prospívat, z kávy to dělá doslova kalorickou bombu. A i tekuté kalorie se počítají. Asi není třeba dodávat, že právě pravidelný příjem slazených a vysokokalorických nápojů je spojován s přibíráním na váze a vyšším rizikem obezity. [11] Pijte kávu bez obav z přibírání Naštěstí existuje mnoho zaručených způsobů, jak si vychutnat váš každodenní šálek kávy bez obav z přibírání na váze. Nejdůležitější zásadou je vyvarovat se přidávání přebytečného cukru či dalších kalorických ingrediencí. Oproti klasickému bílému cukru si z výživového hlediska moc nepomůžete ani „zdravějšími“ alternativami, jako je například med nebo agávový sirup. Jedna čajová lžička cukru má energetickou hodnotu zhruba 68 kJ, jedna lžička medu obsahuje dokonce 88 kJ. Myslete i na to, že cukr se přidává také do většiny tolik populárních ochucovacích přísad nebo předpřipravených kávových specialit jako je například latté. 5 tipů, jak ochutit kávu bez přebytečného cukru - Posypte kávu troškou skořice.- Použijte malé množství mandlového či kokosového mléka.- Použijte přírodní nízkokalorické sladidlo, jako je stévie.- Přidejte pár kapek vanilkového extraktu.- Rozpusťte v kávě čtvereček vysokoprocentní hořké čokolády. Pokud máte nejraději slazenou kávu, tak je nejlepší postupně snižovat množství sladidla, které do ní přidáváte. Časem si tak zvyknete na její přirozeně hořkou chuť. Až si tedy příště budete dopřávat své oblíbené latté, zkuste použít například jen polovinu obvyklého množství cukru nebo ochucovacího sirupu. Úplně nejlépe uděláte, když si své oblíbené kávové nápoje budete připravovat sami doma. To vám umožní nejen mít plně pod kontrolou kalorie a množství cukru v nápoji, ale zároveň tak ušetří vaše peněženka.
Zjistěte více
Mentální benefity terapie chladem
Terapie chladem přináší spoustu benefitů na fyzické úrovni a patří k jednomu z nejlepších biohacků na zlepšení imunity, hubnutí a regeneraci svalů. Fyzické benefity jsou však pouze jedna část. Pokud se k vystavení chladu přistupuje správným způsobem, má působivé účinky i na duševní stránku života. Zvyšuje sebedůvěru a sebevědomí Každý z nás se v životě potýká s jistou mírou nejistoty, zklamání a pochybnosti ve vlastní schopnosti. Každý si obvykle najde způsoby, jak se s těmito pocity vyrovnat, ale chlad je výborný pomocník, jak zlepšit sebevědomí a sebedůvěru. Už jenom ponoření do ledové vody chce značnou dávku odvahy a vnitřní síly. Nepohodlí pramenící z extrémního chladu nás může naučit řadu věcí o nás samých. Třeba právě to, že odolnost, vnitřní síla a sebevědomí lze trénovat. Emocionální rovnováha Chlad v sobě skrývá jednu důležitou informaci. Je to mocná a smrtící síla. Při nerozumném využití vás ledová voda může ohrozit na životě. To proto se tolik lidí otužování bojí. Člověk se musí naučit ovládat svou mysl, aby se dokázal oprostit od evolučně zabudovaných mechanismů, které nás od těchto situací odrazují. Tato schopnost nás naučí jednat v souladu s našim přesvědčením a nenechat se zmítat svými emocemi. A to je superschopnost! Pomáhá s rozvojem růstového myšlení Lidé jsou přirozeně nastaveni na to, aby vyhledávali pohodlí a vyhýbali se nepohodlí. Člověk raději ignoruje problémy, které by měl řešit, vyhne se obtížným rozhovorům, odkládá práci na nezábavných úkolech, upřednostní lenošení před sportováním a utlumí se alkoholem a pochutinami, než čelit nepohodlným avšak z pohledu růstového myšlení velmi přínosným aktivitám. Tréninkem v chladu se učíme vykročit daleko za hranice naší komfortní zóny a vstoupit do růstového myšlení. Tento druh tréninku nás donutí vnímat výzvy jako příležitosti, které nás posunou blíže k našemu skutečnému potenciálu. Mentální trénink Chlad lze zároveň využít jako mentální trénink. Ledová voda aktivuje v centrální nervové soustavě sympatikus, který připravuje tělo na “boj nebo útěk”. Vaším úkolem je při tomto stresu zůstat v klidu a nepohodlí přijmout s klidnou myslí. Klíčové body terapie chladem Cvičení chladem pomáhá: 1) Zvyšovat odolnost vůči odporu z nepříjemné situace2) Posouvat hranici komfortní zóny3) Vnímat výzvy jako příležitosti4) Překonávat strach a odpor5) Zvyšovat pocit vlastní vnitřní síly a vlastních schopností
Zjistěte více