Geniální návod, jak se učit lépe a rychleji
Existuje nějaký univerzální trik, jak se něco naučit rychle a bezbolestně? Tak to zatím nevíme. Víme, že vám při učení pomůže náš Focus, a to tak, že zvýší produktivitu vašeho mozku. Objevili jsme ale také několik pozoruhodných metod učení, které jsou překvapivě efektivní. A ty si samozřejmě nemůžeme nechat pro sebe. Přečtěte si, co ještě vám při učení pomůže kromě chytrých prášků:
Vizualizace
Představivostí k lepší paměti
“Představivost je důležitější než vědomosti. Pravým znakem inteligence nejsou vědomosti, ale představivost.” (Albert Einstein)
Ve školách nejrůznějšího typu je jednou z efektivních učebních metod tzv. zážitkové učení. Studenti provádějí pokus přímo v laboratoři a vidí, jak se částice při Brownově pohybu reálně ovlivňují. Pochopí tak základy difuze i entropie. Ale nejen to. V mozku se přitom vytvoří komplexní obraz. Jeho součástí jsou přítomní spolužáci, co mají zrovna na sobě, divný vtípek, který učitelka utrousí na začátku hodiny, i anténa, která jí trčí z kapsy u pláště, a nikdo neví proč. Celý obraz se stává součástí vzpomínky, s níž se informace o Brownově pohybu zapisuje do dlouhodobé paměti. Co si prožijete a co vidíte na vlastní oči, to lépe chápete a snadněji si to pamatujete.
Tento osvědčený způsob lze při učení doma transformovat představivostí. Když si čtete o heroických bojích Prokopa Holého na lipanském poli, představujte si, že jste na něm spolu s ním. To vy, chráněný plechovým kyrysem, zažíváte všechny jeho výpady, to vy se ocitáte na oběžné dráze společně se satelitem a vidíte kónické zakřivení časoprostoru Země. To vy právě žijete v Ghaně a sklízíte maniok na plantáži zalité sluncem, to vy připravujete na zahradě party pro spolužáky a potřebujete si spočítat, jestli se mezi židle vejde ještě stůl… Vymyslete si vlastní příklady, ve kterých můžete konkrétní matematický vzorec, chemickou vlastnost materiálu nebo jinou informaci zužitkovat, představte si sama sebe v situacích, o kterých se učíte.
Představivost usnadňuje reprodukci zapamatovaného obsahu. Popsaná asociační metoda využívá výhody kontextového učení, konkrétní informace se propojí a následně lépe vybaví. Pokud je váš problém porozumět dané problematice hlubší, pomůže vám s vizualizací YouTube,, Netflix i další kanály – najděte si dokument, který se věnuje problému, s nímž máte těžké chvilky.
S představivostí se pamatuje lépe a na cestě za úspěchem s ní dojdete možná ještě dál než s poctivostí.
Reflexivní testování a zpětná vazba
Vyzkoušejte se!
Udělejte si čas na reflexivní testování. Ke každému odstavci, který se naučíte, si během učení napište otázku nebo dvě. Až s učením skončíte, projděte si seznam otázek a odpovězte si na ně. Už jen tím, že si otázky vypíšete, zvýšíte svou šanci na zapamatování. Ke svému „testu“ se vraťte zítra a znovu za týden. Zpětná vazba pomocí testů podpoří vaši paměť. Podobně poslouží i diskuze s kamarády a spolužáky. Volejte si, pište si a diskutujte o tématech.
SRS – systém rozděleného opakování v appce
Ne všechno je nutné opakovat
SRS (spaced repetition system) je paměťový algoritmus postavený na tzv. fázovaném opakování. Využívá se s vysokou úspěšností při výuce slovíček a faktů, které si logicky neodvodíte. Podle Ebbinghausovy křivky zapomínání zapomeneme údajně 50–80 % informací během několika dní. Pokud se k nim už nevrátíme, mozek je nepovažuje za důležité a vytřídí je jako odpad. Kdybychom si je ale zopakovali, přesvědčíme mozek, že pro nás mají větší důležitost, a zachová je. Jak tento proces vědomě podpořit?
Právě k tomu je určená metoda SRS. Umožňuje efektivně ukládat myšlenky z krátkodobé paměti do dlouhodobé prostřednictvím „zálohování“ v chytrých časových rozestupech. Ve chvíli, kdy si jméno nebo letopočet už sotva pamatujeme, znovu si ho připomeneme. Svou paměť tak vlastně rozložíme v čase. Možná znáte jinou učební metodu – flashcards (kartičky). Na jednu stranu kartiček napíšeme otázky a na druhou správné odpovědi. Pomocí kartiček se pak zkoušíme. SRS metoda je něco podobného, testování ale probíhá chytrým způsobem. Algoritmus nás totiž podruhé vrací už jen k tomu, co jsme si stále nezapamatovali. A s tím, co si pamatujeme, už neztrácíme znovu čas. SRS tak optimalizuje čas při učení. Slovíčka, letopočty, státy, vzorečky, názvy… se neučíme znovu všechny. Jejich seznam je při každém opakování kratší. Vynálezce algoritmu Piotr A. Wozniak navíc důmyslně nastavil intervaly opětovného zálohování informace, a tím je metoda ještě efektivnější, jak potvrzuje i řada studií – dlouhodobé uchování naučených znalostí se zlepšuje až o 200 %.
Snad nejlepší na téhle metodě je, že ji dnes můžete využít naplno díky appkám se zabudovaným algoritmem SuperMemo. Nejoblíbenější z nich je Anki, dostupná ve verzích pro Android i iOS. Aplikace na základě vašich odpovědí predikuje, co vám bude dělat největší potíže, a to vás nutí opakovat důkladněji. Je zdarma a tutoriál najdete i v češtině. Těší se značné popularitě mezi vysokoškoláky – nadšení uživatelé tvrdí, že se s ní učí až 20x rychleji. Nejčastěji se používá při výuce cizích jazyků. Pokud se chcete obejít bez aplikace, vytvořte si testovací kartičky (flashcards), odkládejte si kartičky s otázkami, na které ještě neumíte odpovědět, a vracejte se k nim vždy za 7 a 20 dní.
“Když jste schopni se něco naučit, dokážete přijít i na to, jak.” (Terry Pratchett)
Feynmanova technika
„A teď to zkus někomu vysvětlit!“
Máte doma obětního beránka, na kterém byste si mohli vyzkoušet, jak dobře jste se něco naučili? Metoda slavného fyzika Richarda Feynmana je vhodná hlavně pro abstraktní učivo, jako je fyzika nebo matematika. Pokud si chcete dobře zapamatovat příklady a konkrétní jevy v těchto vědách, musíte je pochopit. Metoda se ale neztratí ani v jiných předmětech. Jestli jste učivo dobře pochopili, zjistíte jednoduše tak, že se ho sami pokusíte někomu vysvětlit.
Interleaving
Obrana proti vyhoření mozku
Taky se vám stává, že se vám nějaké téma špatně učí, protože je příliš monotónní? Tak třeba taková třicetiletá válka. Trvala třicet let, ale snad každý den se událo něco, co musíte, alespoň podle dějepisářů, nutně znát. Interleaving znamená „prokládání“ a je to vlastně namixování různých oblastí. Neučíte se tak dokolečka stále to samé, ale díky propojení dávají konkrétní data větší smysl. Tzv. kontextová interference způsobí, že se informace snáze zapamatují a vy je pak umíte lépe využít.
Jak interleaving v praxi vypadá? Když se máte učit třeba o třicetileté válce, podívejte se, co v učivu máte z té doby o Americe. Chvíli se učte o dění v Evropě a chvíli o Americe. Dejte si věci do kontextu a z celkového obrazu se najednou jednotlivé informace vynořují s větší jistotou a jsou často zajímavější. V matematice se nevěnujte jednomu typu úlohy, ale k vyřešení praktického problému zkuste použít hned tři různé postupy, které jste si v průběhu roku osvojovali.
Doučování a kolektivní simulace
Všechno nemusíte zvládnout sami
Pokud vám něco do hlavy opravdu neleze, není žádná ostuda najmout si vlastního instruktora. V posilovně to dělá každý, tak proč ne v matematice? Vyberte si aktivní osobnost, se kterou bude učení zábavou. Někoho, kdo vám dá hned zpětnou vazbu. S vlastním učitelem je učení jednodušší, a navíc se s ním hůř prokrastinuje. Pokud se vám z nějakého důvodu do hodin strávených s dalším „profesorem“ nechce, zkuste se domluvit se spolužáky a čas od času si nasimulujte testy nebo zkoušky navzájem. Poraďte si a podpořte se. Dejte společnými silami dohromady vtipnou matematickou úlohu nebo vlastní poznatkový test.
