Omega 3 mastné kyseliny jsou nezbytnou složkou buněčných membrán všech buněk v těle. Mozková kůra, sítnice, varlata a spermie jsou obzvláště bohaté na DHA. Tělo si je však nedokáže efektivně syntetizovat a tak spoléhá na jejich příjem skrze stravu.

Vždy je vhodné užívat zároveň s jídlem díky lepší vstřebatelnosti, ale už nezáleží jestli ráno, v poledne nebo večer. Pokud se jedná o období a celkovou délku suplementace, je možné suplementovat v průběhu celého roku bez omezení.

Obě skupiny tuků omega 3 a omega 6 se označují jako polynenasycené mastné kyseliny s dlouhým řetězcem. Jejich rozdíl spočívá v chemické vazbě a umístěním první dvojné vazby. To není až tak podstatné. To podstatné je, že jsou metabolicky a funkčně odlišné a často mají důležité protichůdné fyziologické účinky, proto je důležitá jejich vyváženost ve stravě. Některé omega 6 jsou biologicky aktivní ve velmi malých množstvích a pokud jsou přijímány ve velkém množství, přispívají k alergickým a zánětlivým poruchám, zejména u citlivých osob. Strava bohatá na omega-6 mastné kyseliny tedy posouvá stav organismu do stavu, který je prozánětlivý s dalšími negativními vlivy. Při požití ryb nebo rybího tuku EPA a DHA (omega 3) ze stravy, částečně nahrazují omega 6 mastné kyseliny v membránách pravděpodobně všech buněk a negativní účinek omega 6 tak částečně vykompenzují. Proto je tak důležité udržovat poměr přijatých omega 6 a omega 3 mastných kyselin. Dnes se v západní stravě poměr mastných kyselin ω-6 k ω-3 pohybuje přibližně od 10:1 do 20:1 namísto ideálního rozmezí 4:1 až 2:1.