Blog
Houbařův průvodce: Jak adaptogenní houby ovlivní vaše tělo i mysl
Říká se, že jsme národ houbařů. Vyrážíme do lesa s košíkem a nadějí, že večer bude smaženice. Sušíme, smažíme, zavařujeme. To ale není vše, jak houby využít. Podle posledních propočtů vědců z Akademie věd na světě existuje více jak 6 milionů různých druhů hub. Jedlé, jedovaté, léčivé, halucinogenní a pak ještě ty adaptogenní. Najdete je v různých doplňcích stravy a ve světě zdraví se staly velmi populární. Co jsou adaptogenní houby? Adaptogenní houby obsahují látky, které mohou pomoci snížit účinky stresu na váš organismus. Nejde o halucinogenní nebo „magické“ houby. Adaptogeny nepůsobí na mysl ani vnímání. Obecně je adaptogen látka, která zvyšuje odolnost organismu vůči fyzickému, biologickému a chemickému stresu a pomáhá podporovat normální fungování v době, když už ve stresu jste. Jak adaptogeny fungují? Reakce organismu na stres je komplexní a zahrnuje více tělesných systémů, včetně osy hypotalamus-hypofýza-nadledviny. Hlavní funkcí této pomyslné osy je uvolňování glukokortikoidů - hormonů na bázi steroidů, včetně kortizolu - stresového hormonu. Glukokortikoidy pak aktivují stresovou reakci. A tady nastupují adaptogeny. Působí na zmíněnou osu hypotalamus-hypofýza-nadledviny tím, že zvyšují odolnost vůči stresu, podporují stabilitu a urychlují zotavení ze stresu na biochemické úrovni. Hypotalamus - je část mozku, která řídí klíčové funkce jako tělesnou teplotu, hlad, žízeň a spánek. Tvoří také spojku mezi nervovým systémem a hormonálním systémem, čímž ovlivňuje činnost mnoha orgánů. Hypofýza - podvěsek mozkový je malá žláza ve spodní části mozku, která produkuje hormony ovlivňující růst, reprodukci, metabolismus a další důležité tělesné funkce. Hraje důležitou roli v regulaci životně důležitých funkcí. Nadledviny - žlázy s vnitřním vylučováním hormonů, které najdeme na horní části ledviny. Glukokortikoidy - hormony na bázi steroidů. Kortizol - stresový hormon, který spouští stresové reakce. Mnoho hub má protizánětlivé účinky nebo třeba posilují imunitu. Termín adaptogenní ale odkazuje na to, že látky, které obsahují, můžou ovlivnit reakci organismu na stres. Cordyceps Tato medicinální houba se už dlouhá léta využívá v Číně a Tibetu. Pozitivně působí na chronický stres, podporuje optimální funkci imunitního systému, odolnost proti únavě. Obsahuje betaglukany i minerální látky jako je sodík, draslík, vápník, hořčík, železo a zinek. V přírodě ji najdete jako parazita jednoho druhu hmyzu. Ale nebojte, v doplňcích stravy tuhle divokou formu nenajdete. V současné době se houba cordyceps pěstuje na houbových farmách, takže žádný hmyz netrpí. Má až sto různých druhů. Nejvíce prozkoumané a využívané jsou druhy Cordyceps sinensis neboli housenice čínská a Cordyceps militaris - housenice červená. Lion's mane Český překlad dal této houbě název lví hříva, kterou opravdu vlákny připomíná. Houba je hojně využívaná v gastronomii v Japonsku, Koreji i Číně. Kromě podpory nervové soustavy má pozitivní vliv i na trávení a celkovou vitalitu. A velké množství bioaktivních látek z ní dělá i skvělý antioxidant. Proč je tak přínosná? Podporuje zdravý vývoj struktury neuronů a mozku. Lion's mane také podporuje ochranné funkce v mozku tím, že snižuje oxidační stres a abnormální imunitní signalizaci v těle. Kromě toho může mít pozitivní vliv na zdraví střev a střevní mikroflóru, což může přispět celkovému well beingu prostřednictvím spojení osy střevo-mozek. A nakonec jedna zajímavost: z jednoho gramu houby je možné vyrobit 125 mg extraktu. Reishi O ní už jste nejspíš slyšeli. Byla tak trochu průkopníkem hub z východu. Vysloužila si přezdívku “houba nesmrtelnosti”. Moderní výzkum hub Reishi zdůrazňuje jejich přínos pro podporu imunitního systému a omlazovací procesy v těle. Několik preklinických studií prokázalo, že podporuje funkci imunitních buněk a vrozenou i získanou imunitu. Z výskumu také vyplývá, že podporuje zdravou funkci mitochondrií v mozku. U výběru toho správného doplňku se zaměřte na koncentraci. Je také důležité jestli je extrakt vyrobený pouze z plodnic hub nebo i z podhoubí. Jak už asi tušíte, nejlepší je čistý extrakt jen z plodnic, které obsahují nejvíce aktivních látek. Adaptogenů existuje samozřejmě mnohem více. Nás dost zaujaly, takže je najdete v některých našich produktech. A například Cordyceps máme i samostatně ve formě prášku v sekci čistých látek. Můžete si tak snadno připravit adaptogenní kávu nebo smoothie. Tak na zdraví a na pohodu. Zobrazit Zobrazit Zobrazit Zobrazit
Zjistěte více
Má nízká hladina hořčíku vliv na stárnutí?
Hořčík je jedním z nejdůležitějších minerálů v lidském těle. Aktivuje stovky enzymů, které se podílejí na všech hlavních biochemických a metabolických procesech v buňkách. Je důležitý pro syntézu DNA a bílkovin, energetický metabolismus buněk, dělení a růst buněk, vedení nervových impulzů, kontrakci kosterního a srdečního svalu, růst a mineralizaci kostí i funkci imunitního systému. Jeho nedostatek ovlivní i stárnutí a stárnutí ovlivní jeho hladinu. Proč máme málo hořčíku Doporučená denní dávka je stanovena na 375 mg. Většina z nás se ale bohužel k téhle hodnotě pomocí stravy prostě nedostane. Jedním z hlavních důvodů, proč máme málo hořčíku v jídle je skutečnost, že zemědělská půda je stále chudší na základní minerály a hořčík se ztrácí při zpracování obilí, potravin a dokonce i vařením. Takže ani s vyváženým jídelníčkem nemusíte mít hořčíku potřebné množství. Přibližně 50-60 % celkového obsahu hořčíku v těle je uloženo v kostech. Hořčík a stárnutí Hladina hořčíku se v těle s věkem bohužel ještě snižuje. Kromě nízkého množství hořčíku v potravě přispívá k poklesu jeho hladiny i snížení vstřebávání hořčíku ve střevech. S věkem také dochází k většímu vylučování hořčíku v moči v důsledku horší funkce ledvin. Nízkou hladinu hořčíku může být obtížné odhalit, protože ji lze snadno zaměnit například s běžnými příznaky stárnutí. Co tedy v těle nízká hladina způsobí s ohledem na stárnutí? Změna střevní mikroflóry Složení střevní mikroflóry se během stárnutí postupně mění, což vede k celkovému snížení střevní rozmanitosti. Nerovnováha střevní mikrobioty a narušení střevního mikrobiomu pak dále ovlivňuje fyziologické procesy v těle. Konkrétně může jít třeba o úbytek enzymu laktázy, který může způsobit intoleranci na laktózu. Analýzy střevního mikrobiomu prokázaly souvislosti mezi hladinou hořčíku ve stravě a složením střevní mikrobioty. Bylo prokázáno, že suplementace hořčíkem zvyšuje množství bakterií spojených se střevním zdravím. Omezení autofagie, tedy opravy buněk Autofagie je buněčný proces, při kterém buňky opravují a recyklují poškozené buněčné součástky. Schopnost těla provádět tento proces s věkem klesá, což přispívá k hromadění poškozených buněčných struktur a část. Můžete si to představit jako takové buněčné smetí uvnitř buňky. Takže asi chápete, že to není úplně ideální stav. Studie ukázaly, že hořčík dokáže s tímto celkem dobře pomoci. Nízké hladiny hořčíku ve stravě jsou spojeny se sníženou autofagií, zatímco suplementace hořčíkem může autofagii podporovat. Autofagie eliminuje patologické jevy v buňkách. Zkracování telomer Možná už jste o nich už slyšeli. Telomery jsou části DNA na koncích chromozomů, které se zkracují při každém dělení buňky. A se stárnutím se tedy zkracují. Když telomery dosáhnou kritické délky, buněčné dělení se zastaví. Hlavní rolí telomer je ochrana chromozomu. Právě tady hraje hořčík důležitou roli. Pomáhá s regulací struktury, celistvosti a funkce telomer a také enzymu, který zabraňuje zkracování telomer. Výzkum ukázal, že vyšší příjem hořčíku pomůže k delším telomerám. Díky hořčíku se pak telomery mohou dělit delší dobu a buňky díky tomu žijí déle. Nízké hladiny hořčíku ve vyšším věku také ovlivní mezibuněčnou komunikaci, imunitu, kmenové buňky a celkově dělení buněk různých tkání nebo mění metabolismus buněk. Ne vždy je ale snadné nedostatek hořčíku v těle odhalit. Hladina hořčíku se totiž obvykle stanovuje měřením celkové hladiny v krevním séru, která odráží jen velmi malou část obsahu hořčíku v těle. Přibližně 50-60 % celkového obsahu hořčíku v těle je uloženo v kostech a zbytek je uložen v buňkách. V séru se nachází pouze méně než 1 % tělesného hořčíku. Proto sérové hodnoty často neodrážejí přesně stav hořčíku v buňkách. Ty mohou být nízké, i když jsou sérové hladiny v odpovídajícím rozmezí. Další možností, jak měřit hodnoty hořčíku v těle je vyšetření krve, nebo rovnou jeho množství v buňkách. Už jste zkoušeli Mg 3.0? Jedná se o unikátní kombinaci 6 organických forem hořčíku ve spojení s vitamínem D pro ještě lepší vstřebatelnost. Nakupovat
Zjistěte více
Stres a jeho výhody
V dějepise nám vyprávěli o době bronzové nebo železné. Možná s odstupem času bude ta naše označená jako plastová a stresová. Stres je prostě součástí moderní společnosti. Ať jsou to velké nároky na výkony, rychlá doba, neustálé trendy a změny až po hlučné prostředí velkých měst. I přes všechny negativní aspekty, které stres přináší v určité míře, může být pro organismus i přínosný. V čem a kdy už je stres spíše nepřítel než pomocník? V tomhle článku se podíváme na ten “dobrý stres“. Najdete v něm i praktické tipy, co vyzkoušet, pokud zrovna akutní stres zažíváte. Co je stres a jak vzniká Jde o soubor fyziologických a psychologických reakcí těla na vnější nebo vnitřní podněty, které jsou vnímány jako náročné, ohrožující nebo vyčerpávající. Vzniká, když tělo vnímá situaci jako hrozbu nebo výzvu a aktivuje tzv. “boj nebo útěk" reakci. Pokud se tělo v takovém stavu nachází dlouho, mluvíme o chronickém stresu, který tělu prospěšný není. Jeho opakem je akutní stres, ze kterého už nějaké výhody vydolovat můžeme. Co tedy “dobrý stres” umí? Zlepšuje kognitivní funkce Možná znáte takový ten pocit v žaludku, když sedíte na nějakém pořádném kolotoči. Je to pro tělo taky určitá míra stresu, i když si šílené jízdy užíváte. Tento pocit se dostaví jako reakce na mírnou úroveň stresu a může potenciálně zvýšit výkonnost vašeho mozku. Mírný stres totiž posiluje spojení mezi neurony v mozku, zlepšuje paměť a pozornost, a pomáhá vám být produktivnější. Studie vědců z univerzity v Berkeley uvádí, že u laboratorních potkanů krátké stresové události aktivovaly kmenové buňky v jejich mozku. Ty se rozmnožily na nové nervové buňky, což po dvou týdnech vedlo ke zvýšení duševní výkonnosti. Lepší výkonnost mozku pravděpodobně vysvětluje, proč někteří lidé lépe pracují, když jsou ve stresu. Jde o úkoly na poslední chvíli nebo s krátkými termíny. Jestli jste jedním z nich si můžete snadno ověřit vlastním pozorováním. Zkuste zhodnotit svůj výkon během dne, kdy zažíváte v práci vyšší míru stresu. Možná zjistíte, že jste soustředěnější a produktivnější než ve dnech s nízkou úrovní stresu. Pomáhá vyhnout se infekcím Reakce „bojuj, nebo uteč“, která vzniká při stresu, má za úkol vás chránit, ať už před zraněním nebo jinou hrozbou. Zajímavé je, že nízké dávky stresového hormonu pomáhají chránit i před infekcemi. Mírný stres stimuluje produkci chemické látky zvané interleukiny a poskytuje imunitnímu systému rychlou vzpruhu, která ho může ochránit před nemocemi na rozdíl od chronického stresu, který imunitu naopak snižuje a zvyšuje zánět. A co že jsou to ty interleukiny? Jde o skupinu proteinů, které hrají klíčovou roli v regulaci imunitního systému. Jsou to signální molekuly, které umožňují komunikaci mezi různými typy bílých krvinek (imunitních buněk) a dalších buněk v těle. Každý interleukin má specifickou funkci a účel, například podporuje růst a aktivaci imunitních buněk, koordinuje odpověď imunitního systému na infekce a záněty nebo pomáhá při tvorbě protilátek. Zvyšuje vaši mentální odolnost Když řešíme nějaký problém nebo situaci, může to být velký stres. Na stejném principu fungují i nemoci nebo očkování. Při první expozici tělo může zmatkovat. Ale na druhou chřipku v životě bude mít tělo už návod, co a jak. Stejné je to s jakoukoli jinou událostí. Vystavování se situacím, které nejsou standardní se mozek učí větší odolnosti do budoucna. A v takovém případě vás stres posílil. Jak takové stavy ale co nejlépe zvládnout? Máme pro vás pár praktických tipů, které lžete vyzkoušet klidně hned teď: Prodloužené výdechy jsou asi nejjednodušší a nejrychlejší pomoc při stresových situacích. pro rychlou úlevu stačí, pokud je výdech delší než nádech. Například nádech na 4, zadržet dech na 7 dob a výdech na 8 dob. Dech je skvělý nástroj pro první pomoc, protože ho máte všude s sebou. Druhé šikovné dechové cvičení je krabicové dýchání. Při něm má nádech, výdech i zadržení dechu mezi nimi 4 vteřiny. Vypadá to pak takto: nádech na 4 doby, zádrž dechu na 4 doby, výdech na 4 doby a zadržet dech na 4 doby. Od akutního stresu pomůže i technika všímavosti . Jde o to přesměrovat mysl na jiný objekt, než jsme my. Vyzkoušet můžete metodu 5-4-3-2-1 . stačí se rozhlédnout kolem sebe a najít: 5 věcí, které vidíte 4 věci, kterých se můžete dotknout 3 věci, které slyšíte 2 věci, které cítíte 1 věc, kterou můžete ochutnat Pokud je to na začátek moc komplikované, zkuste se soustředit jen na jeden smysl, třeba na zrak, a najít co nejvíce předmětů jedné barvy. Skvělé je, že všímavost se dá dobře trénovat a je to fajn pomocník ve stresových situacích. Další tip už potřebuje trochu nácviku, ale pak je možné tuhle techniku využít kdekoli. Jde o Jacobsonovu progresivní relaxaci. Spočívá v zatínání a uvolňování svalů doprovázených nádechy. Obvykle nádech na 5 dob s postupným zatnutím vybrané skupiny svalů od mírného stažení až do vašeho maxima. Následuje postupné uvolnění a výdech. Slíbili jsme praktické příklady, takže posíláme video od organizace Nevypusť duši: https://www.youtube.com/watch?v=6U3C_uhKfUc Kromě zmíněných technik, můžete vyzkoušet třeba i meditace, relaxační hudbu do sluchátek nebo bylinky a bylinkové čaje. Uklidňující účinek má z bylin třeba třezalka, meduňka, chmel nebo kozlík lékařský, které najdete v našem Stress Free. Tak stress less! Nakupovat
Zjistěte více
Jet lag a adaptace na nové časové pásmo pohledem biohackingu
Jak vzniká jet lag? Cestování přes různá časová pásma přináší značné problémy vzhledem k cirkadiánní povaze organismu. Zvláště pokud míříte na východ. Při cestování tímhle směrem na východ si člověk den zkracuje, při cestování na západ prodlužuje. Kratší den pak způsobuje problémy s usínáním. Při příletu je potřeba, aby se tělo přizpůsobilo novému režimu. Nastavilo si novou rutinu. Stejné časy stravování, aktivity jako doma, jen v novém čase. Obzvlášť strava je důležitá k rychlé adaptaci organismu na nové časové pásmo. Konzumace jídla v souladu s novým časovým pásmem je nejlepší způsob, jak si přeřídit “vnitřní hodiny”. Zkuste si představit, že vás čeká noční let. Jak se připravit, co vynechat a co vám naopak může pomoci vyrovnat se s jet lagem snadněji? Před odletem Aby adaptace organismu na nové pásmo proběhla co nejvíce hladce, je potřeba posledních 24 hodin před letem vynechat veškeré stimulanty a vyhýbat se jim i minimálně 48 hodin po příletu. Týká se to kávy, čajů s obsahem kofeinu nebo guarany. Před odletem si pohlídejte i správnou hydrataci. Naopak, co je potřeba nevynechat, je večeře těsně před odletem. Bude to poslední jídlo v následujících hodinách. Ideální volbou je nutričně kvalitní jídlo. Mělo by obsahovat dostatek masa, komplexní sacharidy, jako je rýže, brambory, těstoviny, quinoa a čerstvou zeleninu. Fastfoody na letišti jsou sice lákavá volba, ale jídlo vás dostatečně nezasytí a v letadle by na vás mohl přijít hlad. 18:30 Nasadit brýle proti modrému světlu! Čím dříve, tím lépe se vám bude v letadle usínat. Let letadlem Stravování během letu je zbytečná zátěž pro cirkadiánní rytmus organismu. Například osmihodinový let s odletem po 19. hodině byste měli zvládnout ideálně bez jídla. To dává smysl, protože v aktuálním časovém pásmu si nejspíš taky ve dvě ráno sendvič nedáte. Už pouze let letadlem je pro organismus nepříjemná situace. Suchý filtrovaný vzduch, patogeny ve vzduchu, dehydratace z výšky a později jet lag. Přidávat nekvalitní letadlové jídlo není potřeba. Co s sebou přibalit do letadla? ✅ Hodně tekutin aspoň 2 l ideálně s příměsí minerálů a elektrolytů ✅ Maska na spaní ✅ Špunty do uší nebo noise cancelling sluchátka ✅ Polštář, krční polštářek, cokoli, čím si podložíte hlavu Noční cestování přináší příležitost využít let ke spánku. Minimálně první půlku letu by bylo vhodné prospat. V druhé půlce letu, pokud nebudete spát, doporučujeme trochu rozpumpovat srdce a rozproudit oběh. Kliky v uličce asi dělat nemusíte, ale pár dřepů na WC zafunguje stejně. A nezapomeňte na průběžný strečink během sezení. Věděli jste, že delší pobyt v letadle může nastartovat zánětlivé procesy v těle? Je to proto, že se odpojením od magnetického pole Země zvýší oxidativní stres. Tak si do letadla přibalte i nějaké antioxidanty, například vitamin C. Po příletu Asi budete mít hlad. A to je v pořádku. Jen je dobré sáhnout opět po kvalitě. Vyhnout se sladkostem a jiným lákadlům, které vás nutí jíst další nezdravé věci. Opět je dobré doplnit tekutiny. Pomůže i trocha pohybu. Rychlejší procházka nebo krátký běh, pokud jste vyznavači joggingu. Studená sprcha, nebo aspoň vlažná, a jídlo s vyšším množstvím komplexních sacharidů, kvalitní bílkovinou a nízkým obsahem tuků. Pokud letíte z Česka například do Japonska, první večer potřeba spánku dost pravděpodobně nepřijde, protože doma bude teprve pozdní odpoledne. Jak by tedy mohl takový vzorový večer vypadat: ✅ Nejpozději v 19:30 nového času nasadit brýle proti modrému světlu. ✅ Kolem 23:00 jít spát. ✅ Cca 30 min před spaním můžete užít melatonin k nastartování jeho správné produkce. ✅ S usínáním taky pomůže GABA v dávce cca 500 mg nebo Mindflow Sleep, unikátní kombinaci přírodních látek pro rychlejší usnutí a kvalitnější spánek. ✅ O tmu a ticho se postará maska na spaní a špunty do uší. První ráno a první hodina po probuzení bude taky velmi důležitá! Může se stát, že se probudíte trochu grogy. A to je v pořádku. Může za to rozhozená hladina melatoninu. Pro seřízení cirkadiánních hodin je důležité: ✅ Co nejdříve po probuzení doplnit minerály. S tím pomůže špetka soli, kreatin nebo glycin. ✅ Vystavit se dennímu světlu. Dát si třeba 15 minutovou procházku venku. ✅ Studená sprcha 2-3 minuty. ✅ Snídaně, nejlépe ještě bez kávy. Látky, které pomohou jet lag zvládnout GABA Gama-aminomáselná kyselina je hlavní tlumivý neurotransmiter v centrální nervové soustavě. Je dobře známo, že GABA podporuje relaxaci, usínání a spánek aktivací GABA receptorů v mozku. Ty se podílejí na snížení vzrušivosti nervových signálů. GABA je schopna navodit relaxaci, snížit úzkost a posílit imunitu ve stresových podmínkách. CBD Fytokanabinoidy, jako je CBD, se vážou na kanabinoidní receptory a ovlivňují endokanabinoidní systém v lidském těle. Jejich působení podporuje uvolnění, relaxaci centrální nervové soustavy, pomáhá potlačovat bolest a vnímání negativních emocí. Zároveň je platným pomocníkem pro sportovce ve stavech velkého psychického vypětí, jako jsou soutěže a náročné tréninkové období. Sleep Kombinace přírodních látek vás zklidní a připraví na přirozený spánek. Má mírně sedativní účinky a umožní vám usnout rychleji, i mimo vaši postel. Nakupovat Nakupovat Nakupovat Nakupovat
Zjistěte více
6 tipů, jak přirozeně podpořit trávení
Léto je v plném proudu a i když je skvělé posedět s přáteli nad dobrým jídlem, občas to může být pro naše zažívání náročné. Těžká a tučná jídla, ale i velké výkyvy glukózy v krvi mohou ovlivnit naše trávení i množství energie během dne. Proč záleží na stabilní hladině glukózy? Po jídle se přirozeně zvyšuje hladina glukózy v krvi. Jak moc, to závisí na množství sacharidů v jídle, které jsme snědli. Když se zvýší hladina glukózy, vyplaví se inzulín, tedy důležitý hormon, který rozděluje glukózu z krve do buněk k okamžitému použití, nebo k ukládání. Nadměrné a časté výkyvy glukózy můžou přispívat k celkovému zánětu v těle, výkyvům nálady a energie, neefektivní práci metabolismu a ke vzniku možných dlouhodobých zdravotních problémů. Jak tedy udržet hladinu glukózy ve zdravých hladinách? 1. Tip: Hýbejte se po jídle Obyčejná procházka ihned po jídle po dobu 15 minut snižuje nárůst krevní glukózy. Vyhnete se tak poklesu energie a podpoříte zdravou metabolickou reakci. 2. Tip: Přemýšlejte nad pořadím Pořadí konzumovaných makronutrientů ovlivňuje hladiny glukózy. Pro lepší kontrolu glykémie konzumujte nejdříve vlákninu a bílkoviny, a až poté sacharidy a tuky. Ideální je začít jídlo zeleninovým předkrmem. 3. Tip: Vyspěte se do růžova Spánek hraje nedílnou roli v metabolické homeostázi. Pokud se dobře nevyspíte, značně tím snižujete glukózovou toleranci (schopnost využít sacharidy) a citlivost na inzulín. To znamená, že nedostatek spánku zhoršuje metabolismus glukózy (schopnost těla vyrovnat se se sacharidy). 4. Tip: Konec půlnočních svačinek Zdá se, že glukóza a spánek mají na sebe vliv navzájem. Spánek ovlivňuje hladiny glukózy a naopak špatná tělesná kontrola krevní glukózy v noci ovlivňuje spánek. Důležité je stabilizovat hladiny glukózy před spaním a omezit večerní “svačinky”. My víme, není to jednoduchý úkol. 5. Tip: Řekněte NE ultrazpracovaným potravinám Tyto potraviny, které často obsahují velké množství cukru, tuků a dalších látek, mohou velmi výrazně zvýšit hladiny glukózy v krvi a z dlouhodobého hlediska negativně ovlivňovat metabolické zdraví. Vsaďte na skutečné základní potraviny. Jak je poznáte? Jsou to ty, které nemají ve složení nekonečný seznam složek. Patří sem ovoce, zelenina, luštěniny, jádra nepražených a nesolených ořechů, semínek a celozrnných obilovin, ale i potraviny živočišného původu, které ideálně pocházejí z ekologického zemědělství. 6. Tip: Otužování? Správné načasování je klíčem k úspěchu Neotužujte se těsně před a po jídle. Vystavením se chladu aktivujete symaptikus centrální nervové soustavy. Tato reakce spustí vyplavení noradrenalinu, který může narušit sekreci trávicích enzymů. Může tak dojít k nedostatečnému trávení potravy, nadýmání a malaabsorpci živin. A bonusový tip na konec! Přírodní látky a enzymy pro podporu trávení. Digest je přírodní doplněk stravy, který podporuje trávení a zdravý metabolismus i po těžkých jídlech bohatých na sacharidy, bílkoviny a tuky. Nemáte rádi pocit těžkého žaludku po jídle? Digest je navržen tak, aby optimalizoval trávení, urychlil rozklad živin a tím podpořil harmonickou rovnováhu ve vašem trávicím traktu. Pro dobrý pocit po jídle, bez nadýmání, těžkého žaludku a prudkého poklesu energie po sacharidové náloži. Chci zlepšit trávení
Zjistěte více
Jak alkohol ovlivní fyziologické procesy v těle?
Napadlo vás někdy, co se děje s tělem, když si dáte pivo nebo panáka? Jaké procesy alkohol v těle spouští? Pojďme se podívat, co všechno alkohol v těle ovlivňuje a co vás tedy čeká, až se bude vracet domů z letní zahrádky. Po alkoholu se probudíte více unavení I když se vám po alkoholu může lépe usínat, kvalita spánku bude horší. Proč? Alkohol se totiž váže na stejná místa v mozku jako neurotransmiter GABA, který je zodpovědný za relaxaci a navození pohody. Díky tomu sice po alkoholu rychleji usnete, ale kvalita spánku se sníží. Sníží se také poměr REM spánku během noci, který optimálně tvoří 20 - 25 % spánkového cyklu. Jde o fázi, kdy je mozek hodně aktivní, dochází ke třídění vzpomínek, zpracování emocí. To také vysvětluje, proč se ráno probudíte více unavení. Kila a kalorie navíc Asi víte, že alkohol obsahuje prázdné kalorie. Množství se liší drink od drinku. Alkohol taky dočasně zvyšuje chuť na sladká a tučná jídla. Ovlivňuje i hormony zodpovědné za chuť k jídlu, jako jsou ghrelin a leptin. Leptin reguluje pocit sytosti a ghrelin naopak hlásí mozku, že má tělo hlad. A proto můžete mít při konzumaci alkoholu prostě větší chutě bez zjevného důvodu. Pokud mezi těmito hormony vznikne nerovnováha, mohou ovlivnit změny hmotnosti.Jaký alkohol má nejméně kalorií? Vítězem je víno. Nejvíce cukru pak najdete v různých drincích s ovocnými džusy. Na ty pozor. Zažívací potíže a narušení střevní mikroflóry Kromě krátkodobé nevolnosti má alkohol vliv i na celkovou střevní mikroflóru. Může tak způsobit nejen zažívací potíže, ale díky potvrzenému spojení střeva-mozek při delším užívání třeba i deprese a zhoršení nálady. Při odbourávání ethanolu taky vznikají látky, které překyselují organismus. Změna pH v těle může dělat neplechu, zejména pokud jde o metabolické procesy. Trio minerálů hořčík, zinek a selen pomáhá pH zvyšovat a s problémem si tak hravě poradí. Věděli jste, že ze střev putuje do mozku 400x víc informací než z mozku do střev? Zátěž pro játra Alkohol je největší zátěží pro játra, která se věnují celkové detoxikaci organismu. Děje se tak pomocí enzymů. Játra ale dokáží zpracovat jen malé množství alkoholu najednou. Jeho přebytek pak koluje v celém těle. Proces rozkladu se tedy opakuje, dokud tělo neodbourá všechen alkohol. To může trvat několik hodin, ale klidně i celý den. Během této doby tělo dává přednost odbourávání alkoholu, protože se snaží co nejrychleji zbavit toxinů. Jak tedy játrům pomoci s regenerací po párty? Hodí se doplnit antioxidanty jako vitamin C a E, B komplex, který podpoří detoxikaci, ale taky hořčík, omega 3 mastné kyseliny a už dříve zmíněný selen a zinek. Po čtyřech týdnech bez alkoholu dochází ke snížení tukové tkáně v játrech až o 20 %. Nerovnováha hormonů Hormony leptin a ghrelin jsme už probrali. Nejsou to ale jediné hormony, které alkohol ovlivňuje. Například produkci testosteronu dokáže alkohol ovlivnit jak z dlouhodobého, tak z krátkodobého hlediska. I příležitostné pití může u mužů narušit produkci testosteronu tím, že negativně ovlivňuje hypofýzu a hypotalamus. Z jedné studie vyplývá, že testosteron může skokově klesnout už 30 minut po konzumaci. Dalším hormonem, na který má alkohol přímý vliv, je dopamin. Alkohol zvyšuje produkci dopaminu a navozuje tak pocit štěstí, radosti, uklidnění i zpomalení toku nervových vzruchů v mozku. To je důvod, proč máme během pití tak trochu zkreslený úsudek.No a pak je tady ještě klasická kocovina, ale na tu se podívám třeba příště. Pokud chcete kocovinu co nejvíce eliminovat, můžete vyzkoušet náš Hangover. Na e-shopu najdete i v článku zmíněné doplňky, jako je omega 3, hořčík, lipozomální vitamin C nebo Daily Essentials, díky kterým doplníte všechny potřebné esenciální vitamíny a minerály nejen po prohýřené noci. Zobrazit Zobrazit Zobrazit Zobrazit Zobrazit Zobrazit
Zjistěte více
Travel kit pro lepší spánek: Vyspěte se na cestách do růžova
Nová místa, nové vjemy, zvuky, vůně. Dovolená je čas pro zážitky a dobrodružství. Ale také čas pro odpočinek. Což může být někdy trochu problém. Časový posun, jiná postel i peřina, nebo úplně jiné podnebné pásmo. Co tedy můžete udělat, abyste ze spaní mimo svou ložnici dostali maximum a vrátili se z dovolené odpočatí?
Zjistěte více
Lukáš Sedlák: Stav flow je svatý grál každého sportovce
Rozhovor s Lukášem Sedlákem , útočníkem a kapitánem HC Dynamo Pardubice a čerstvým mistrem světa.
Zjistěte více
4 vědecky ověřené postupy, jak zpomalit stárnutí
Proces stárnutí zapříčiňuje celý soubor různých faktorů. Některé stárnutí zpomalují, jiné zrychlují. Buňky v těle během života mění a upravují své chování. Mladší buňky lépe opravují svá poškození. O tuto schopnost ale s věkem postupně přicházejí. Oprava buněk je stále náročnější. Koncové části DNA, takzvané telomery, se zkracují. Právě zkracování telomer je považováno za jeden z mechanismů stárnutí organismu na molekulární úrovni. Co tedy můžete udělat, abyste stárnutí buněk zpomalili? Méně jídla pro delší život Omezení příjmu kalorií pozitivně ovlivní životnost buněk. Hlavním mechanismem, který zde působí během půstu je autofagie. Jde o proces, kdy buňky mají více času na svoji obnovu a úklid nahromaděných odpadních látek. V „čistém“ prostředí jsou schopné lepší regenerace a to má dopad na jejich životnost. Pokud jste klasický půst nikdy nezkoušeli, může být vhodnou alternativou přerušovaný půst. Jednou z variant je stravování s časovými okny 16/8. Pro začátek například s časovými okny 16/8. Tedy 16 hodin bez jídla a 8 hodin s jídlem. Doporučujeme začít s půstem po večeři. Spánek na lačno může být totiž náročnější než celý den bez jídla. Pohyb, pohyb a zase pohyb Je to tak. Jakákoliv fyzická aktivita je jedním z nejúčinnějších způsobů, jak budovat dlouhověkost. S rostoucím věkem totiž dochází k sarkopenii, kdy se snižuje množství svalové hmoty. Úbytek svalů může zhoršit pohyblivost a tím i kvalitu života. Vhodná je kombinace všech tří typů pohybu: aerobní, silový trénink i cvičení pro rozvoj flexibility. Fyzická aktivita rozhýbe lymfu, podpoří správný průtok krve v těle a v neposlední řadě i pozitivně ovlivnit náladu díky vyplaveným endorfinům. Konkrétní příklady: Aerobní aktivita: běh, jízda na kole, plavání, švihadlo, jumping Silový trénink: dřepy, posilovna, cvičení vlastní vahou se zapojením co nejvíce svalových skupin současně Mobilita: jóga, protahování, pilates Spánek a dlouhověkost Až třetina dospělých nespí doporučených 7-9 hodin denně. Přitom kvalitní spánek ovlivňuje celkový wellbeing i řadu fyziologických procesů v těle. Nedostatek spánku například zvyšuje hodnotu hormonu hladu ghrelinu. Unavené tělo pak bude vyžadovat energeticky bohatá jídla, aby energii nějak doplnilo. Dlouhodobé nevyspání negativně ovlivní i imunitu nebo naši náladu a hormony. Kvalitu spánku zlepšíte jednoduše: stačí chodit spát každý den přibližně ve stejný čas. Spací cyklus se ustálí, a pokud se budete ráno probouzet ještě před budíkem, tak tenhle tip zafungoval. Pravidelnost, večerní rutina a optimální prostředí (odkaz na ložnice podle biohackery) jsou klíčem ke kvalitnímu spánku. Vyzkoušet můžete třeba i zátěžovou deku, brýle na blokaci modrého světla nebo meditaci pro rychlejší usínání. Další tipy najdete v článku o optimalizaci ložnice, pro ten nejlepší spánek. Život bez stresu Bylo by to krásné, ale ne vždy se stresu podaří vyhnout. Ten krátkodobý může být prospěšný pro výkon. Dlouhodobý ale už příliš užitku nepřinese. Chronický stres může být startovací bod pro záněty, duševní nepohodu a negativně ovlivní i stárnutí buněk. Stejně jako nedostatek spánku má dlouhodobý stres negativní vliv na imunitu. Tělo se věnuje „boji o přežití“ a imunita to odnese jako první. Se stresem se dá ale pracovat a trénovat reakce našeho organismu. Jednou z technik je například meditace. Pokud se jí budete věnovat pravidelně, váš mozek podle jedné ze studií bude až o 7,5 let mladší než u lidí, kteří se meditaci dlouhodobě nevěnují. Meditace také může pozitivně ovlivnit centrum učení a paměti. Druhou taktikou, jak zvládat stres, jsou dechová cvičení. Skvěle poslouží technika box breathing, metoda 4-7-8 a obecně prodloužené výdechy. Za zkoušku stojí i Jacobsonova progresivní relaxace, která spojuje dýchání a postupné zatínání a povolování svalů. zatínání svalů. Všechny čtyři zmíněné tipy pomáhají buňkám prodloužit jejich životní cyklus. Kromě omezení kalorií, pravidelného pohybu, kvalitního spánku a stress managementu mohou buňkám pomoci látky jako NMN, NR, Resveratrol, Rutin nebo Apigenin, které ovlivňují produkci NAD - látky nezbytné pro stovky metabolických funkcí v těle. Všechny najdete v našem Longevity 3.0.👇 Koupit
Zjistěte více