5 benefitů přerušovaného půstu
Biohacking by nebyl biohackingem, aniž by přišla řeč na stravu. Každý, kdo se zajímá o zdravé stravování, ví, že konzumovat dostatek bílkovin a zdravých tuků, omezovat rafinované sacharidy, vyhýbat se průmyslově zpracovaným potravinám či většímu množství cukru a konzumovat superpotraviny, je to nejlepší, co může vzhledem ke svému zdraví udělat.
Co máme či nemáme jíst tedy máme ujasněné. Je to vše? Není. Studie totiž ukazují, že zdravé stravování není jen o tom co jíme, ale také kdy jíme.
Přerušovaný půst je jedním z nejpopulárnějších stravovacích režimů zaměřených na zdraví, hubnutí a energii. Svoje stálé místo mezi zdraví prospěšnými aktivitami si nezískal jenom tak.
Co je přerušovaný půst?
Přerušovaný půst je typ stravování, při kterém se střídají fáze hladovění a příjmu potravy.
Přerušovaný půst je někdy nesprávně označován jako kalorická restrikce, což není zcela přesné označení. Přestože u přerušovaného půstu může docházet k částečnému omezení celkového denního příjmu kalorií, nemusí to být nutně podmínkou.
Přerušovaný půst nebo též časově omezené stravování je druh stravování, při kterém je vyhrazené na příjem potravy pouze určité časové okno. Nejpoužívanější verzí je 16:8, kdy na šestnáct hodin hladovění připadá osm hodin libovolné konzumace potravin. Pro začátečníky je vhodné začít poměrem 12:12 a postupně si zkracovat okno, ve kterém je možné jíst, až na 20:4 ve prospěch půstu.
Benefity přerušovaného půstu
Proč si dobrovolně odepřít jídlo po určitou část dne? Inu, pojďme se podívat na benefity přerušovaného půstu, třeba se do něj vrhnete bez váhání.
1. HubnutíNaše játra a tuková tkáň fungují jako energetické zásoby pro období hladovění. Představte si to jako spíž energie. Přebytečné kalorie ze stravy, které hned nevyužijeme pro tvorbu energie, se díky zvýšené hladině inzulínu ukládají v podobě tuků. Při půstu hladina inzulínu v krvi klesá a tělo přestane energii ukládat a začne ji využívat. Nejprve se organismus začne zbavovat zásobního cukru v játrech a svalech, později tuku. Díky tomu přerušovaný půst získal tolik na popularitě.
1.1 Zlepšení inzulínové rezistenceHubnutí souvisí i s inzulinovou rezistencí. Dlouhodobě nezdravou stravou a stravou bohatou na cukry a jednoduché sacharidy si může člověk zvýšit inzulínovou rezistenci (tkáně nereagují na vyplavený inzulín a nejsou schopny vstřebávat glukózu z krve). Tím pádem je hladina inzulínu v krvi dlouhodobě zvýšená, což má za následek zpomalení metabolismu a problém s využitím tuků jako zdroje energie.
Půst zlepšuje inzulinovou rezistenci a optimalizuje organismus ke správné hormonální reakci po jídle.
2. AutofagieV těle se dějí každou vteřinu miliardy fyziologických procesů a při každé z nich vzniká “odpad”, který organismus zanáší. Autofagie napomáhá tento odpad uklízet a čistit tak organismus. Šestnáctihodinová hranice přerušovaného půstu se ukázala jako bod, kdy se buněčná autofagie zvyšuje. Délka půstu mezi 16–20 hodinami výrazně snižuje hladinu inzulínu a umožňuje mozku se podílet na neuronální autofagii, která pomáhá předcházet neurodegenerativním onemocněním jako jsou Alzheimer a Parkinson.
Omezená či disfunkční autofagie přispívá k mnoha onemocněním, včetně rakoviny.
3. Zmírnění oxidačního stresu a potlačení zánětuOrganismus přirozeně odbourává a neutralizuje volné kyslíkové radikály, které vznikají jako vedlejší produkt při okysličování buněk a látkové výměně. Oxidační stres vzniká nerovnováhou mezi tvorbou a odbouráváním těchto volných radikálů. Za následek má rozvoj mnoha nemocí. Proto spousta lidí konzumuje antioxidanty, kterými se snaží navrátit tento proces do rovnováhy.
Přerušovaný půst působí obdobně. Zvyšuje přirozenou antioxidační aktivitu, která redukuje oxidativní poškození buněčných proteinů, lipidů a nukleových kyselin. [1]
Oxidační stres je úzce spojen se zánětem. Zánět v těle způsobuje několik zásadních problémů, které mohou vyústit až v chronickou únavu nebo neurologické problémy.
4. EnergieVětšina lidí obvykle předpokládá, že nebudou mít při půstu dostatek energie. Tyto obavy ale bývají většinou zbytečné. Ba naopak, při přerušovaném půstu člověk často pociťuje zvýšený příval energie a zlepšenou koncentraci. Zásluhu na tom mají, mimo jiné, i katecholaminy (adrenalin, noradrenalin, dopamin), které stimulují aktivitu centrální nervové soustavy a metabolismus.
5. StárnutíPři půstech jsou některé metabolické signální dráhy (mTOR) nečinné a buňky tak mají šanci, zjednodušeně řečeno, se opravovat a čistit. Tímto způsobem prodlužují svoji životnost a zpomalují stárnutí. Půsty jsou jednou z nejefektivnějších vědecky podložených metod, jak prodloužit život jedince.
Tak co, nalákali jsme vás vyzkoušet přerušovaný půst? Nebo má ve vašem životě dávno své pevné místo? Napište nám na Instagram nebo Facebook, jaké byly vaše začátky a jaké tipy byste dali svému mladšímu já do půstovacích začátků.
