V dějepise nám vyprávěli o době bronzové nebo železné. Možná s odstupem času bude ta naše označená jako plastová a stresová. Stres je prostě součástí moderní společnosti. Ať jsou to velké nároky na výkony, rychlá doba, neustálé trendy a změny až po hlučné prostředí velkých měst. I přes všechny negativní aspekty, které stres přináší v určité míře, může být pro organismus i přínosný. V čem a kdy už je stres spíše nepřítel než pomocník? V tomhle článku se podíváme na ten “dobrý stres“. Najdete v něm i praktické tipy, co vyzkoušet, pokud zrovna akutní stres zažíváte.

Jde o soubor fyziologických a psychologických reakcí těla na vnější nebo vnitřní podněty, které jsou vnímány jako náročné, ohrožující nebo vyčerpávající. Vzniká, když tělo vnímá situaci jako hrozbu nebo výzvu a aktivuje tzv. “boj nebo útěk" reakci. Pokud se tělo v takovém stavu nachází dlouho, mluvíme o chronickém stresu, který tělu prospěšný není. Jeho opakem je akutní stres, ze kterého už nějaké výhody vydolovat můžeme. Co tedy “dobrý stres” umí?

Možná znáte takový ten pocit v žaludku, když sedíte na nějakém pořádném kolotoči. Je to pro tělo taky určitá míra stresu, i když si šílené jízdy užíváte. Tento pocit se dostaví jako reakce na mírnou úroveň stresu a může potenciálně zvýšit výkonnost vašeho mozku. Mírný stres totiž posiluje spojení mezi neurony v mozku, zlepšuje paměť a pozornost, a pomáhá vám být produktivnější.

Studie vědců z univerzity v Berkeley uvádí, že u laboratorních potkanů krátké stresové události aktivovaly kmenové buňky v jejich mozku. Ty se rozmnožily na nové nervové buňky, což po dvou týdnech vedlo ke zvýšení duševní výkonnosti.

Lepší výkonnost mozku pravděpodobně vysvětluje, proč někteří lidé lépe pracují, když jsou ve stresu. Jde o úkoly na poslední chvíli nebo s krátkými termíny. Jestli jste jedním z nich si můžete snadno ověřit vlastním pozorováním. Zkuste zhodnotit svůj výkon během dne, kdy zažíváte v práci vyšší míru stresu. Možná zjistíte, že jste soustředěnější a produktivnější než ve dnech s nízkou úrovní stresu.

Reakce „bojuj, nebo uteč“, která vzniká při stresu, má za úkol vás chránit, ať už před zraněním nebo jinou hrozbou. Zajímavé je, že nízké dávky stresového hormonu pomáhají chránit i před infekcemi. Mírný stres stimuluje produkci chemické látky zvané interleukiny a poskytuje imunitnímu systému rychlou vzpruhu, která ho může ochránit před nemocemi na rozdíl od chronického stresu, který imunitu naopak snižuje a zvyšuje zánět.

A co že jsou to ty interleukiny? Jde o skupinu proteinů, které hrají klíčovou roli v regulaci imunitního systému. Jsou to signální molekuly, které umožňují komunikaci mezi různými typy bílých krvinek (imunitních buněk) a dalších buněk v těle. Každý interleukin má specifickou funkci a účel, například podporuje růst a aktivaci imunitních buněk, koordinuje odpověď imunitního systému na infekce a záněty nebo pomáhá při tvorbě protilátek.

Když řešíme nějaký problém nebo situaci, může to být velký stres. Na stejném principu fungují i nemoci nebo očkování. Při první expozici tělo může zmatkovat. Ale na druhou chřipku v životě bude mít tělo už návod, co a jak. Stejné je to s jakoukoli jinou událostí. Vystavování se situacím, které nejsou standardní se mozek učí větší odolnosti do budoucna. A v takovém případě vás stres posílil. Jak takové stavy ale co nejlépe zvládnout? 

Máme pro vás pár praktických tipů, které lžete vyzkoušet klidně hned teď:

Prodloužené výdechy jsou asi nejjednodušší a nejrychlejší pomoc při stresových situacích. pro rychlou úlevu stačí, pokud je výdech delší než nádech. Například nádech na 4, zadržet dech na 7 dob a výdech na 8 dob. Dech je skvělý nástroj pro první pomoc, protože ho máte všude s sebou.

Druhé šikovné dechové cvičení je krabicové dýchání. Při něm má nádech, výdech i zadržení dechu mezi nimi 4 vteřiny. Vypadá to pak takto: nádech na 4 doby, zádrž dechu na 4 doby, výdech na 4 doby a zadržet dech na 4 doby.

Od akutního stresu pomůže i technika všímavosti . Jde o to přesměrovat mysl na jiný objekt, než jsme my. Vyzkoušet můžete metodu 5-4-3-2-1 . stačí se rozhlédnout kolem sebe a najít:

5 věcí, které vidíte

4 věci, kterých se můžete dotknout

3 věci, které slyšíte

2 věci, které cítíte

1 věc, kterou můžete ochutnat

Pokud je to na začátek moc komplikované, zkuste se soustředit jen na jeden smysl, třeba na zrak, a najít co nejvíce předmětů jedné barvy. Skvělé je, že všímavost se dá dobře trénovat a je to fajn pomocník ve stresových situacích.

Další tip už potřebuje trochu nácviku, ale pak je možné tuhle techniku využít kdekoli. Jde o Jacobsonovu progresivní relaxaci. Spočívá v zatínání a uvolňování svalů doprovázených nádechy. Obvykle nádech na 5 dob s postupným zatnutím vybrané skupiny svalů od mírného stažení až do vašeho maxima. Následuje postupné uvolnění a výdech. Slíbili jsme praktické příklady, takže posíláme video od organizace Nevypusť duši: https://www.youtube.com/watch?v=6U3C_uhKfUc

Kromě zmíněných technik, můžete vyzkoušet třeba i meditace, relaxační hudbu do sluchátek nebo bylinky a bylinkové čaje. Uklidňující účinek má z bylin třeba třezalka, meduňka, chmel nebo kozlík lékařský, které najdete v našem Stress Free. Tak stress less!